historiepolitika

8. 8. 2008 … 13. výročí olympijské války

Valerij Usačjov

Zvláštní zástupce ruského prezidenta Sergej Ivanov, který byl dříve ministr obrany RF, v roce 2018 uvedl: “Západ velmi dobře věděl, že jeho kreatura, jejich satelit Saakašvili porušil všechny dohody, a překročil červenou čáru,….utrhl se z vodítka”.… 10 let bez války a USA už požadují, aby se rozhořel nový konflikt.. vyzývají, aby se ruská vojska stáhla z oblasti. Historie konfliktu je dobře známa.

V noci 8. srpna 2008, využívajíc skutečnosti, že pozornost světa byla zaměřena na zahájení olympijských her v Pekingu, zahájil gruzínský prezident Saakašvili válku proti Jižní Osetii. Masivní ostřelování, následované obrněnými vozidly s pěchotou … Hlavní město Cchinvali bylo v jednom ohni.

Na pomoc přispěchali Abcházci a ruská 58. armáda. Protože na příkaz Saakašviliho byli zabiti nejen civilisté, z nichž alespoň polovina měla ruské pasy, ale i vojáci ruského mírového praporu. No, to jsou věci dnů minulých….. dnes se vytváří nový západní sabat.…. MZ USA:

“Spojené státy vyzývají Rusko, aby své síly stáhlo na místa, kde byly před invazí.”

Skupina západních zemí, včetně USA, Británie a Francie, ve společném prohlášení  požaduje, aby Rusko stáhlo uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie.

„Dnes znovu vyzýváme Ruskou federaci …, aby bez prodlení stáhla své jednotky a bezpečnostní síly, a také aby přehodnotila uznání takzvané nezávislosti gruzínského území Abcházie a oblasti Cchinvali Jižní Osetie,“ uvádí se v prohlášení.

Ruské jednotky jsou umístěny tam, kde jsou, podle práva vítěze. To gruzínská strana zahájila válku.

Dále také upozorňují, že Rusko nepřiměřeně používalo sílu, ale taková je Duše Ruska:
…….když bijou, pak až na smrt.

Pokud jde o postoj k územní celistvosti Gruzie. Myslím, že nikdo nebude rozporovat, že Gruzie díky svému nehumánnímu útoku zcela a navždy odtrhla Jižní Osetii a Abcházii od sebe.

Již v roce 1992 proběhlo celostátní referendum  o jejich nezávislosti, a Osetinci většinou  99,6-99,8% hlasů žádali o začlenění do Ruska. To je jenom vysvětlení proč tam byly ruské mírové síly.

Chápu, Západ chce demonstrovat dodržování mezinárodních právních norem.

No……existují evropská a americká přání, a existuje tvrdá realita. …a ta je v tom,

že 4. základna ozbrojených sil RF tam stojí a bude stát, a Osetinci mají právo sloužit v ruské armádě. Ale slova zástupců Západu si zaslouží větší pozornost.

Odvolání ruských sil z „okupovaných” území znamená okamžitý vstup gruzínských vojsk do těchto zemí.

A opravdu se mi nezdá, že by je Osetinci a Abcházci vítali chlebem a solí. Začne se nová válka, kterou budou úporně zamlčovat západní politici a média. Ale přesně jenom do té doby, než se stejná 58. armáda RF znovu přesune pomoci ničeným republikám.

Pak začne obrovská hysterie na téma ruské agrese v Gruzii. Ale tentokrát se konflikt může zvrhnout do rozsáhlé války, protože kolektivní Západ nespí a vidí, jak to udělat. Nepovedlo se to na Ukrajině – na tom nezáleží, může se to zkusit znovu přes Tbilisi. Hlavní věc je, že to bude vypadat a bude to prezentováno jako ochrana odvážného gruzínského lidu před barbarským Ruskem.

Kremlu je tohle zcela srozumitelné.

https://bit.ly/2VBNLk3

8.8.2008

Posílení americké armády a politického vlivu na Kavkaze a východní Evropě nabízí kritický prvek při zajišťování geostrategických zájmů americké vládnoucí elity.

Zde se rodí jisté knížectví “Gruzie”, které sponzoruje Bílý dům. A “nejvíce pichlavá republika” v post-stalinské éře byla ve stavu čekání.

Pentagon cítil krev a směřoval veškeré své úsilí k rekvalifikaci gruzínské armády, zajištění zbraní a vojenského vybavení. Prostřednictvím společného úsilí Pentagonu a Izraele armáda Gruzie nerostla po dnech, ale ….. po hodinách. Gruzínské pěchoty a tankové brigády tvořili, ozbrojili, vyškolili vojenští experti USA a Izraele. Sponzorováni americkými poradci, Gruzínci, kteří byli jenom „maso pro děla“, byli vysláni proti Osetincům, zabrat Osetinskou zemi.

To mělo zbavit Rusko vlivu v Zakavkazsku…….Je zřejmé, že  to bylo obtížné, ale možné.

Samozřejmě, gruzínské jednotky s heslem “organizované vraždy” musely dokončit svůj vítězný pochod
v co nejkratším čase. To nefungovalo. Zásah Ruska se postupně rozvinul do války.

Situace v oblasti gruzínsko-osetinského konfliktu se prudce zhoršila večer 1. srpna a přetrvala do 8. srpna. Město Cchinvali a řada dalších osad byly masivně bombardovány z gruzínské strany. V konfliktní zóně proběhlo několik hodin bojů s použitím ručních zbraní, granátometů a minometů. V prvních dvou dnech po bombardování odešlo z domovů 2500 obyvatel.

Saakašvili opakovaně ujišťoval místní a zahraniční novináře, že jeho jednotky se nechystají napadnout Jižní Osetii. A vydával to za neopodstatněnou fikci a dokonce i provokace ze strany Osetinců.

Ve čtvrtek 7. srpna promluvil v celostátní televizi se zprávou o ukončení ostřelování. A v té době se gruzínská instalace “Grad” na Saakašviliho příkazy již připravovala na ohňovou salvu na spící bezbranné město.

V 22:35 dne 7. srpna, tedy tři hodiny po prohlášení Saakašviliho, zahájila Gruzie útočnou operaci proti Jižní Osetii.

V 23.36 dne 7. srpna 2008  – začalo ostřelování Cchinvali, a velitel operací ozbrojených sil Gruzie, generál Mamuka Kurashvili oznámil v televizním kanálu „Rustavi-2“, že vzhledem k odmítnutí Osetie přistoupit k dialogu, pro stabilizaci situace v zóně konfliktu, se gruzínská strana “rozhodla obnovit ústavní pořádek v konfliktní zóně.” Zároveň vyzval ruské mírové síly, aby do situace nezasahovaly.
Bylo plánováno, že armáda Gruzie se za dva až tři dny zmocní Cchinval, Javo a obsadí tunel Roki.
Za 3-4 dny bude mít kontrolu nad 75% území Jižní Osetie, s následným přechodem směrem k Abcházii = blitzkrieg.

Gruzínská armáda provádí masivní dělostřelecký útok na spící Cchinvali, poté jezdí v tancích po městě a střílí na vše co se hýbe, hází granáty do domů, apod.

 

 

Gruzínci žijící na území Jižní Osetie začínají střílet Osetince, své sousedy, se kterými se ještě před několika dny zdravili na tržištích a v obchodech.

Ruská armáda reaguje, projíždí horským tunelem ze Severní Osetie a během dvou dní uštědří “gruzínské” armádě drtivou porážku. Gruzínskou armádu rychle přechází opojení z krve, zahazuje zbraně a prchá.

Celá genocida ze strany Gruzie nese jasné stopy operace v režii NATO, USA a tajných služeb.
Jakmile Rusko zasáhne a zastaví tuto genocidu, politici západního světa s korporátním tiskem celého světa vydají vyhlášení o “napadení Gruzie Ruskem”, o “ruské nepřijatelné agresi proti demokratické Gruzii” a podobné nehorázné lži.

Uběhlo již tolik let…..a nic se nezměnilo.

I dnes čteme a slyšíme z médií o agresivním Rusku, mírumilovné Gruzii, zabraném území Gruzie,….
pššš, novináři neříkejte svým čtenářům, že de facto Jižní Osetie a Abcházie jsou nezávislé od roku 1991.

Přitom celá tato “operace” v režii USA sledovala více cílů:

Geopolitický cíl:

  • zajistit nepřetržitý tranzit ropy do Spojených států přes Baku – Tbilisi – Džejchan a zemního plynu z Ázerbájdžánu, který je jediným fyzickým přístupem na evropský trh pro „modré palivo“ ze středoasijské země Turkmenistán, Kazachstán a Uzbekistán, které mají solidní potenciál plynu.
  • podporovat myšlenku, že Gruzie je důležitou „tranzitní trasou pro energetické zdroje“ a “meziproduktní základnou”, která je nezbytná pro americké zájmy v euroasijské oblasti, t.j. ztráta Gruzie s sebou nese důsledky:  bude ztracen “vchod” ke Kaspickému moři, Ázerbájdžánu, Kazachstánu a celé střední Asii.
    Podle Brzezinského: “Gruzie je strategickým koridorem a musí zůstat otevřená”. 
  • oslabit vliv Ruska na Zakavkazské státy.
  • zajistit možnost postavit základny a přistávací plochy pro letadla USA a Izraele, a následná schopnost vést vojenské operace proti Íránu.

Politický cíl:

  • vytlačit osetinské obyvatelstvo a zahájit skutečně přesídlení Gruzínců do Osetie.
  • okamžitě zahájí jednání o přistoupení Gruzie k NATO.

Vojenský cíl:

  • otestovat připravenost a schopnost gruzínské armády provádět rozsáhlé vojenské operace v regionu.
  • neutralizovat mírové síly Ruska a porazit ozbrojené útvary Jižní Osetie.
  • Převzít kontrolu nad průsmykem Roki.
  • vytvořit skutečné podmínky pro útok na Abcházii.

Technický cíl:

  • provádění testů, připravenost systému protivzdušné obrany.
  • v reálných bojových podmínkách zkontrolovat modernizované zbraně a vojenské vybavení.
  • prověřit kvalitu a připravenost personálu vést válku.

 

sdílet na

1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Tartus
8. 8. 2021 22:50
Ohodnotit příspěvek :
     

Takže agresor napadol energetickú tepnu, a tak musel ochranca zasiahnuť. Kde som to už videl.
Aha, Rumunsko 1940.