Co se dělo v Rusku pod vedením Stalina. Statistika
Během stalinského vedení se z agrární, zbídačené země závislé na zahraničním kapitálu, za 30 let stala mocná vojensko-průmyslová mocnost světového měřítka, centrum nové socialistické civilizace.
Chudá a negramotná populace carského Ruska se stala jedním z nejgramotnějších a nejvzdělanějších národů na světě. Na začátku 50. let politická a ekonomická gramotnost dělníků a rolníků nejenže nestagnovala, ale překročila úroveň vzdělání dělníků a rolníků v jakékoli rozvinuté zemi té doby.
Populace Sovětského svazu se zvýšila o 41 milionů.
Za Stalina bylo postaveno více než 1 500 hlavních průmyslových zařízení, včetně společností DneproGES, Uralmaš, KhTZ, GAZ, ZIS, továrny v Magnitogorsku, Čeljabinsku, Norilsku, Stalingradu.
Již v roce 1947 byl průmyslový potenciál SSSR plně obnoven a v roce 1950 se ve srovnání s předválečným rokem 1940 více než zdvojnásobil. Žádná ze zemí zasažených válkou v těchto letech nedosáhla ani předválečné úrovně, a to navzdory masivním finančním injekcím ze strany Spojených států.
Ceny základních potravin se za 5 poválečných let v SSSR snížily více než dvakrát, zatímco v největších kapitalistických zemích se tyto ceny zvýšily, v některých dokonce dvakrát nebo vícekrát.
To hovoří o obrovském úspěchu země, v které nejničivější válka v dějinách lidstva skončila jen před pěti lety a která touto válkou trpěla nejvíce ze všech!!
V roce 1945 vydali buržoazní experti oficiální předpověď, že ekonomika SSSR bude schopna dosáhnout úrovně roku 1940 až v roce 1965 – pokud si vezme zahraniční půjčky.
Na tuto úroveň se Sovětský svaz dostal v roce 1949 bez jakékoli vnější pomoci.
V roce 1947 SSSR, jako první ze států naší planety, po válce zrušil přídělový systém. A od roku 1948 každoročně – do roku 1954 – snižoval ceny potravin a spotřebního zboží.
Dětská úmrtnost v roce 1950 poklesla oproti roku 1940 více než dvakrát. Počet lékařů se zvýšil o 1,5krát.
Počet vědeckých institucí se zvýšil o 40%. Počet studentů vysokých škol se zvýšil o 50%, atd.
V obchodech bylo spousta různých průmyslových a potravinářských výrobků a neexistoval žádný nedostatek.
Výběr produktů v obchodech s potravinami byl mnohem širší než v současných supermarketech.
Pouze ve Finsku dnes můžete ochutnat klobásu připomínající sovětskou těch dob.
Krabí konzervy byly ve všech sovětských obchodech. Kvalita a rozmanitost spotřebního zboží a potravinářských výrobků, výhradně tuzemské produkce, byla neporovnatelně vyšší než u současného spotřebního zboží a potravin. Jakmile se objevily nové módní trendy, byly okamžitě sledovány a po několika měsících se na pultech obchodů objevilo módní zboží.
Mzdy dělníků se v roce 1953 pohybovaly od 800 do 3000 rublů a více. Horníci a hutníci dostali až 8 000 rublů.
Mladí specialisté – inženýři až 1300 rublů. Tajemník okresního výboru Komunistické strany Sovětského svazu dostal 1 500 rublů a platy profesorů a akademiků často přesahovaly 10 000 rublů.
Auto “Moskvič” stálo 9 000 rublů, bílý chléb (1 kg) – 3 r., černý chléb (1 kg) – 1 r., hovězí maso (1 kg) – 12,5 r., candát – 8, 3 r., mléko (1 litr ) – 2,2 r., brambory (1 kg) – 0,45 r., pivo “žiguljovskoe” (0,6 litru) – 2,9 r., kartoun
(1 m.) – 6,1 r. Kompletní oběd v jídelně stál 2 r. Večer v restauraci pro dva, s dobrou večeří a lahví vína – 25 r.
A všeho bylo dost a podařilo se dosáhnout pohodlného života, a to navzdory udržování 5,5 milionové, vyzbrojené “po zuby” nejmodernějšími zbraněmi, nejlepší armády na světě!
Od roku 1946 byly v SSSR zahájeny práce na atomových zbraních a energetice; na raketové technice;
na automatizaci technologických procesů; na zavedení nejnovější počítačové technologie a elektroniky;
na kosmických letech; na plynofikaci země; na domácích spotřebičích.
První jaderná elektrárna na světě byla uvedena do provozu v SSSR o rok dříve než v Anglii a o 2 roky dříve než v USA. Pouze v SSSR byly vytvořeny atomové ledoborce.
V SSSR tak byly za jeden pětiletý plán – od roku 1946 do roku 1950 – v podmínkách tvrdé vojensko-politické konfrontace s nejbohatší kapitalistickou mocností světa vyřešeny přinejmenším tři sociálně-ekonomické úkoly bez jakékoli vnější pomoci:
- 1) obnovené národní hospodářství;
- 2) zabezpečeno stálé zvyšování životní úrovně obyvatelstva;
- 3) došlo k ekonomickému skoku do budoucnosti.
A dokonce i nyní Rusko sklízí plody stalinského dědictví. Ve vědě, průmyslu, téměř ve všech sférách života.
Kandidát na prezidenta USA Stevenson vyhodnotil situaci tak, že pokud tempo růstu produkce ve Stalinově Rusku bude pokračovat, pak do roku 1970 bude objem ruské produkce 3-4krát vyšší než americká.
V časopisu “National Business” ze září 1953 se v článku Herberta Harrise „Rusové nás dohánějí“ uvádí, že SSSR předhání jakoukoli zemi, pokud jde o růst ekonomické síly, a že v současnosti je tempo růstu v SSSR 2-3krát vyšší než v USA.
V roce 1991 na sovětsko-americkém sympoziu, kdy ruští „demokraté“ začali křičet o „japonském ekonomickém zázraku“, jim japonský miliardář Heroshi Terawama dal překrásnou „facku“:
„Nemluvíte o hlavním, o vaší vedoucí roli ve světě. V roce 1939 jste byli vy, Rusové, chytří a my Japonci hlupáci. V roce 1949 jste se stali ještě chytřejšími a my jsme stále byli hlupáky.
A v roce 1955 jsme zmoudřeli a vy jste se změnili na pětileté děti. Celý náš ekonomický systém je téměř úplně okopírován od vašeho, pouze s tím rozdílem, že máme kapitalismus, soukromé výrobce, a nikdy jsme nedosáhli více než 15% růstu, zatímco vy, se společným vlastnictvím výrobních prostředků, jste tehdy dosáhli 30% nebo i více. Ve všech našich firmách visí vaše slogany stalinské éry.“
Jeden z největších představitelů věřících, ctěný světec Luka, arcibiskup Simferopolu a Krymu, napsal:
„Stalin zachránil Rusko. Ukázal, co Rusko znamená pro zbytek světa. A proto se jako pravoslavný křesťan a ruský vlastenec hluboce klaním soudruhu Stalinovi. “
Ruská země nikdy v historii nepoznala tak majestátní proměny jako za stalinské éry!
Úspěch Sovětského svazu stalinské éry ohromil celý svět! Proto se následně realizoval „ďábelský“ úkol – už nikdy nedovolit vznik silného Ruska a nepřipustit k moci lidi srovnatelné ve své vnitřní síle, morálních kvalitách, strategickém myšlení, organizačních schopnostech a vlastenectví s Josifem Vissarionovičem Stalinem.
Avšak více než čtvrt století bezuzdné propagandy proti Stalinovi nepřineslo jejím organizátorům žádné vítězství … ani nad mrtvým Stalinem.
Krabí konzervy Chatka pamatuju jako dítě, často jsme je měli k jídlu, ta pixla, co dneska stojí v ruském obchodě třeba na Francouzské třídě v Praze na Vinohradech něco přes 550 Kč stála tehdy bůra. V Domě potravin se kupoval vynikající gruzínský sypaný čaj ve zdobené skleněné dóze z tmavomodrého skla, dodnes ji máme schovanou. V rybárně na Václaváku pod hotelem Jalta se normálně ještě v 70 letech dal koupit uzený jeseter.