Irák vydal zatykač na prezidenta USA Donalda Trumpa v souvislosti s vraždou generála Sulejmáního
Irácký soud místně příslušný k vyšetřování vražd velitele speciální jednotky Íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního a zástupce velitele skupiny šíitské milice Abu Mahdiho al-Muhandise, k nimž došlo v lednu 2020, vydal zatykač na prezidenta USA Donalda Trumpa. Dnes o tom informovala tisková služba irácké Nejvyšší soudcovské rady.
Soudce místního soudu v bagdádském okresu Al-Rasafa, jenž byl pověřen vyšetřováním vražd íránského generála Kásima Sulejmáního a vlivného vůdce proíránské milice Abu Mahdiho al-Muhandise, vydal zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvádí se, že vyšetřovatelé budou i nadále pokračovat v identifikaci dalších osob spojených s tímto zločinem, bez ohledu na to, zda se jedná o irácké občany nebo o cizí státní příslušníky.
Příslušný soud učinil toto rozhodnutí po ukončení předběžného vyšetřování. Ve čtvrtek irácký soud vyslechl výpovědi žalující strany – příbuzných zavražděných vůdců.
Možná pomsta
Dříve brigádní generál Esmaíl Ghaáni, který se stal nástupcem Kásima Sulejmáního hned po jeho zavraždění, prohlásil, že za smrt íránského vůdce se mohou pomstít aktéři uvnitř Spojených států.
Ve svém projevu Ghaáni označil amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vydal rozkaz k atentátu, za nejšpinavějšího člověka, který podlehl nátlaku Izraele a Saúdské Arábie a odhodlal se k tomuto „nemoudrému“ kroku.
„Celý svět tě zapoví. Ti, kteří spáchali tento zločin, musí vědět, že se po celém světě najdou odvážní muži, kteří jsou připraveni potrestat ty, kteří to udělali,“ vzkázal velitel sil Kuds.
Vražda Sulejmáního a Muhandise
3. ledna 2020 Sulejmání a šéf irácké milice PMF Abú Mahdí Muhandis byli zabiti při raketovém útoku na jejich automobil na mezinárodním letišti v Bagdádu. Operace byla schválena prezidentem Donaldem Trumpem.
Poté Írán 8. ledna bombardoval dvě vojenské letecké základny v Iráku, kde se nacházela americká vojska. Slíbil však, že to nebude posledním aktem pomsty, pokud USA neodsunou své vojáky z Blízkého východu.
Jako velitel elitních íránských jednotek Kuds se Sulejmání účastnil řady protiteroristických operací na Blízkém východě. V roce 2001 krátce spolupracoval s USA v boji proti hnutí Tálibán v Afghánistánu. Sulejmání také pomáhal syrské vládě proti džihádistům v roce 2010.
Lednové události měly za následek zhoršení vztahů mezi Teheránem a Washingtonem. Amerika odstoupila od íránské jaderné dohody z roku 2015, známé jako Společný komplexní akční plán (JCPOA). Byly také uvaleny tvrdé ekonomické sankce proti Islámské republice v roce 2018.
https://bit.ly/3nikwKY