Tuhle otázku sis, ministře Petříčku, nepoložil?
Ta otázka zní Cui bono? a v širším pojetí znamená asi tolik: Ptej se, komu ten či onen čin přináší prospěch a podle toho ten čin posuzuj. A podle stejné zásady posuzuj i to, kdo ten čin spáchal. Takový byl rozum starověku který ovšem v Evropské unii, jejímž jsme členem, dodneška zpráchnivěl až tak, že zní asi takto: Ptej se, komu ten či onen čin přináší prospěch a podle toho ten čin posuzuj. A to tak, že toho, komu ten čin přinesl prospěch, z podezření vyjmi, a toho, kdo jím utrpěl újmu, z činu obviň. To je ten člověk, země, vláda či stát, který ten čin spáchal. Je to, jako bychom se přes propasti staletí octli v blázinci, a ono to, bohužel, není jen jako, ale ona je to skutečnost.
Jak vyplývá z této nedělní úřední zprávy o setkání ministrů zahraničí EU:
„Včera, to je v neděli 11. října, se státy EU shodly na potrestání Ruska za otravu opozičního předáka Navalného. Ministři zahraničí EU tak jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie, který počítá s potrestáním skupin lidí, odpovědných za použití látky novičok, kterým byl podle Organizace pro zákaz chemických zbraní Navalnyj v Rusku v srpnu otráven. O tyto sankce bude rozšířen seznam protiruských sankcí, počítající se zmrazením majetku v bankách unijních zemí či zákazem cest na území evropského bloku“.
Jednání o potrestání Ruska se zúčastnil i náš ministr zahraničí Petříček, který k dalšímu (kolikátému už asi) potrestání Ruska řekl:
„Výsledky vyšetřování otravy Navalného nejsou Česku ani EU lhostejné. Jsme připraveni přijmout sankce proti těm lidem v Rusku, kteří jsou s ní spojeni. Zatím jsme se na radě ministrů shodli na konkrétních jménech“.
Jistě, pane Petříčku, nepůjde o jména jen nějakých podržtašků, ale taková, která Rusko co nejbolestněji zasáhnou, jinak by tahle sankce neměla smysl. Ale to není to nejpodstatnější. To podstatné, na co se vás chci zeptat, je, zda jste opravdu tak málo vtipný, že máte za to, že ruská vláda je tak slabomyslná, že by i na vteřinu kdy uvažovala o spáchání jakéhokoli činu, který by jí poškodil a její nepřátele na Západě a v EU naopak posílil? A že by tudíž byla nikoliv vládou normálních lidí, ale vládou šílenců a sebevrahů. Vždyť vražda či jen pokus o zavraždění v Rusku bezvýznamného Navalného by ruské vládě žádný zisk nepřinesly, ale přinesly by jí jen obviňování odpor a sankce, kterých si v těchto dnech ostatně užívá i tak – bez příčiny.
A ještě na jednu věc se vás chci zeptat. Zda jste si nikdy nepoložil otázku, jaký politický kapitál naopak vytlouká Západ a EU ze svých nekonečných obviňování ruské vlády z jejich vražedných záměrů, pro které ovšem důkazy jako vždy chybí. A nikdy vás nenapadlo, že právě tady, v té násilné posedlosti Západu zobrazovat Rusko jako zemi zločinců a vrahů, ukazuje i ve věci Navalného Cui bono nekompromisně na Západ a EU, a v žádném případě ne na Rusko? Anebo vás to i napadlo, ale kariéra a živobytí vám nedovolily mluvit tak, jak vám svědomí napovídalo?
Lubomír Man