Zastavme hnědé bahno!
Výzva Unie českých spisovatelů
Kalendář Našeho vojska (cítíte tu ironii?!) s gesichty válečných zločinců je jen nepatrná špička hnědého ledovce, který se sune do stále ještě „naší“ vlasti. Předcházely mu hrnky a trička s týmiž obličeji.
To je jen pokusný balónek.
Vždyť v televizi je aspoň dvakrát týdně za superstar Hitler. Vzápětí po krycí úvodní větě o „největším zločinci v dějinách“, vůdce víská vlásky blonďatých dítek a cicmá se se svou říšskou fenkou.
České děti si mohou pořídit knihy, z nichž se dozvědí, že jít k židovskému lékaři je nebezpečné, zejména děvčátkům dobré rasy hrozí zprznění.
Už ani řezníci se nediví výroku jistého pána z Jesenice:
„Podříznout prezidenta Zemana a vykrvit jako přestárlou svini.“
„Vážně jsem uvažoval, že musím něco udělat, že například zabiju Husáka,“ svěřil se vetchý herec deníku Aha!
Němci vraždě aspoň říkali „zvláštní zacházení“!
Řeporyjský Rozparovač vstoupí do příštích učebnic psychiatrie.
Tohle nebylo možné ani za první republiky, ani za socialismu!
Jen za druhé republiky směl napsat Jakub Deml:
„Nikdo nemůže býti už svým zrozením tak opovržen jako Žid… Odhalují si svou špínu a tulí se k sobě, podobni Kainu nemohou se přítulně blížiti ke stanům lidským… Spoléhám na naše Němce, dokud jim bude záležet na pořádku a klidu, jinak se naše republika neudrží. Slované si nedovedou vládnout.“
Možná měl pravdu, že si nedovedeme vládnout. Zato si umíme jít po krku!
Dokonce i za protektorátu se hnědým hnusem špinil pouze odpad typu Moravce, Vajtauera, Wernera…
Jistě nikoli nadarmo hřímal Árijský boj:
„Český intelektuále, a co teď? Básník Jakub Deml promluvil, kdy ostatní?“
Nezní vám povědomě Vajtauerovo horování pro Novou Evropu?
„Není jediného Čecha, který by si nepřál, aby nakonec vznikla Evropa jako celek. Instinktivně se seskupuje kolem svého nejmocnějšího jádra – tím je 80 milionový národ německý… Po boku hrdinné armády německé bojují v Rusku dobrovolci téměř celé Evropy, vedené geniálním Vůdcem Němců. Evropa si za jeho vedení otevírá v Rusku prostory, které budou její příští Amerikou.“
Historie se občas dožaduje repete!
Ještě začátkem května 1945 Moravec vyvolával duchy:
„My, kteří vidíme, kam se události sesouvají, nemůžeme přihlížet. V poslední chvíli varujeme. Nemyslete, že tento hlas je marný. Rok od roku bude silněji znít, až se stane hlasem polnice archanděla, která probudí tento lid k opravdové evropské revoluci, v níž jako rodní bratři půjdou Němci vedle Čechů – dva nejkulturnější národy světa.“
Ti duchové jsou zpátky!
Do takového krámu se ovšem nehodí Koněv ani bronzový!
Přestrašení a poslušní nosí roušky snad i v ložnicích, zatímco vir nenávisti a sprostoty rozežral bezmála celý národ.
Už nestačí bít bolševika po čuni do vyčerpání zásob. Dnes je třeba bít každého, kdo se liší od názoru panujících loutkovodičů. Nosem, tričkem, odznakem, vírou…
Spisovatelé a básníci, nepište a nebásněte jako by se nechumelilo. Ono se totiž – ač je máj – nejen chumelí, ono už setsakramentsky mrzne! Už stačí jen zapálit říšskou sněmovnu!
Nevzdávejme to! Klec ještě nespadla!
28. května 2020
Předsednictvo Unie českých spisovatelů
https://bit.ly/2M8SnGc