Starý svět je mrtvý. Ať žije nový svět!
Mezi lidmi rezonuje myšlenka:
„V USA a EU je krize, a co? Krize nic nemění a potom se vše vrátí k normálu.“
Kdo něco takového říká, vůbec nezná historii. Krize pravidelně a vždy změní svět.
Tulipánová „horečka“ zničila holandskou ekonomiku a na více než sto let přesunula centrum světového systému do Velké Británie.
Velká francouzská revoluce ukončila éru absolutismu a vyvolala celou plejádu nových ideologií – různých trendů anarchismu, liberalismu, socialismu, nacionalismu, atd.
První světová válka zničila čtyři říše (great powers).
Druhá světová válka svrhla Německo a Japonsko a změnila je v kolonie (obě země se tohoto stavu dosud nezbavily, přestože se vyměnily již tři generace Němců).
Po pádu SSSR se vytvořil unipolární svět.
A pád Spojených států ho teď zničí.
Není nic trvalejšího než změna.
Někdo věřil, že Římská republika (a poté Říše) bude věčná.
Někdo věřil, že Svatá římská říše německého národa bude věčná.
Někdo věřil, že Britská říše bude vládnout celému světu.
Někdo věřil, že SSSR nelze zničit.
Někdo věří, že USA se nemohou zhroutit …
No, … asi rozumíte.
U ekonomických formací je to analogické.
Určitě i ve starém Římě byly představitelé, které říkali něco podobného jako … „feudalismus? Nesmysl!
Co ti barbaři chápou o ekonomice? Otroci! To je věčný motor vývoje!“
A mnohem později vévoda z Alby nebo William Oranžský mohli prohlásit … „kapitalismus? Nesmysl! Feudální systém je silnější než kdy jindy.“
A čím se jejich přesvědčení liší od současných „expertů“?, kteří nadouvají tváře a říkají … „Trh vyřeší vše! Žádný socialismus!“?
Dalo by se dokonce zeptat jinak: kam směřují všechny výkřiky … „Je nutné minimalizovat vliv státu“ v okamžiku nástupu jakékoli krize – jak ekonomické, tak i na začátku epidemie nebo jiné přírodní katastrofy?
Jedinou zemí, která se i nadále drží libertariánských dogmat „kapitalismus, vše vyřeší“, jsou Spojené státy.
A … najednou, se staly lídrem v morbiditě i úmrtnosti.
Protože kapitalismus, jak se ukázalo, neléčí, ale prodává testy (i necertifikované) a „léky“.
Cílem činností v tomto formátu není řešení problémů (uspokojování potřeb lidí nebo vyléčení viru), ale maximalizace zisků.
Proto v americké televizi seriózně diskutují:
„Vyplatí se bojovat proti epidemii, pokud to zhorší ekonomické ukazatele?“ … možná je lepší lidi nechat umřít …
Pokud vím, podobné konverzace se pravidelně objevují i v zemích Evropské unie.
Systém «laissez-faire» (nezasahování státu) vytvořený v USA a EU dnes každý den demonstruje svou nejdivočejší neefektivnost a neschopnost vyrovnat se s krizovými situacemi.
A to znamená – takový systém nemá právo na existenci.
Čekáme na změnu!