Jak rychle a elegantně zatočit s koronavirem. Postup, který udivuje celý svět
Ilona Cílková. Taiwanu, který je od Číny vzdálený jen přes 150 kilometrů, se podařilo nákazu koronavirem odvrátit velmi rychle, ale především elegantně a moderně. Jak je to možné? Proč zrovna Tchaj-wan patří nyní v boji s pandemií COVID-19 ke špičce?
Proč zrovna Tchaj-wan patří v boji s pandemií COVID-19 ke špičce? / Pixabay
Zkráceně proto, že se zde dokázali poučit z vývoje během epidemie SARS v roce 2003, která zastihla zemi nepřipravenou. Na následky této nemoci zemřelo tehdy na Tchaj-wanu 73 lidí a země utrpěla obrovské hospodářské škody. Právě nedůvěra a ostražitost vůči Číně tak vedla k obrovskému posílení prevence.
Na Tchaj-wanu proto na epidemii zareagovali prakticky okamžitě, tedy hned poté, co se objevily první zprávy o šíření neznámé nemoci v Číně. Už 31. prosince loňského roku začaly důkladné kontroly a karanténa pro lidi, co přiletěli z provincie Wu-chan. V lednu pak začal Tchaj-wan monitorovat všechny, co byli během předchozích dvou týdnů ve zmíněném čínském městě a projevovali horečku a symptomy infekce horních dýchacích cest. Lidé byli testováni na 26 známých patogenů, SARS či MERS a ti s pozitivním výsledkem testu byli okamžitě umístěni do karantény a izolováni od ostatních.
Opravdu důležitá ale byla opatření, která přišla potom, co byl první případ nákazy zaznamenaný i přímo na Tchaj-wanu, což se stalo 21. ledna. Vláda se okamžitě snažila udělat vše proto, aby zajistila dostatečné množství roušek a dezinfekčních prostředků. 24. ledna byl zakázán vývoz roušek, aby jich bylo zajištěno dost pro vlastní obyvatele a 13. února byl tento zákaz prodloužen do konce dubna. Roušky a politika karantény se staly dvěma důležitými prvky tchajwanského postupu v boji s infekcí. Už zmíněná zkušenost se SARS vedla Tchaj-wan k přesvědčení, že rouška je v případě pandemie účinným ochranným prostředkem.
Ve čtvrtek 6. února země zavedla systém přídělu roušek, protože jako prakticky všude jinde na světě jich v zemi nebyl dostatek. Tchajwanská vláda také usnadnila široké veřejnosti nákup chirurgických roušek a vytvořila centralizovaný online systém, který jim přidělí a pošle masky. Dospělí si mohli pořídit tři roušky na týden a pro děti se počítalo s deseti rouškami na dva týdny. Od 9. dubna mají mít obyvatelé přístup k 9 rouškám pro dospělé na 14 dní, u dětí zůstává příděl stejný. Vydávány jsou na základě předložení kartičky místního zdravotního pojištění.
Před pandemií byla většina roušek prodávaných na Tchaj-wanu vyráběna jinde a domácí výroba dokázala pokrýt jen 10 % spotřeby. V únoru proto tchajwanská vláda vydala příkaz zvýšit soukromou výrobu, kdy sehrála důležitou roli i pomoc armády. Vojáci byli nasazení přímo v továrnách. Zřízeno bylo 62 dalších výrobních linek. Díky tomuto zapojení soukromých producentů se Tchaj-wanu podařilo už na začátku března zajistit téměř na měsíc dopředu dostatek masek N95 a ochranných obleků pro veškerý svůj zdravotnický personál. A od poloviny března výroba dosahuje čísla 10 milionů roušek denně!
Nezbytnou součástí boje proti jakékoli epidemii jsou karanténní opatření. 5. února proto zakázala vláda vstup turistům z pevninské Číny a 19. března byl až na několik výjimek úplně zakázaný vstup všech cizinců kromě těch s povolením k pobytu. Všichni, kdo se vrací ze zemí postižených COVID-19, navíc musí na 14 dní do karantény. V případě projevení jakýchkoliv příznaků jsou okamžitě testováni s tím, že výsledek je známý v řádech hodin.
Tchajwanský postup v boji s infekcí zahrnuje ještě další dva stěžejní prvky: Prvním z nich jsou opatření založená na vědeckých poznatcích získaných příslušnými odborníky v oblasti medicíny. Druhým z nich je získávání důvěry a podpory veřejnosti. Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Chen Shih-chung byl prezidentkou pověřen funkcí vrchního velitele pro boj s nemocí. Má tak na starosti vedení speciálního pracovního výboru, jehož součástí jsou lékaři a odborníci na epidemiologii, kdy spolu řídí boj proti šíření nemoci.
Tchaj-wan nejen zvládá, ale také se snaží pomáhat ostatním zemím. Bohužel má dost ztíženou startovní pozici. Prvním důvodem k tomu je už zmíněný fakt, že nemůže být členem WHO, což je problém především pro zbytek světa. To, že nemohou efektivně dále šířit své poznatky stojí mnoho lidských životů. Druhým důvodem je zjevná snaha ignorovat úspěchy Tchaj-wanu, a zároveň snaha vychvalovat naopak komunistickou Čínu a mlčet o jejích pochybeních – a to nejen ze strany některých médií, ale hlavně přímo samotné WHO.
Je smutnou ironií, že členství Tchaj-wanu v OSN, které je nutnou podmínkou pro vstup do WHO, brání pravděpodobný hlavní viník pandemie, tedy pevninská Čína, dlouhodobě torpédující jakýkoli tchajwanský pokus prezentovat se na mezinárodní úrovni jako suverénní stát. Tchaj-wan si totiž nyní díky své úspěšné politice zaslouží větší pozornost a my v Evropě bychom mu ji měli ve vlastním zájmu věnovat. Přelomové zjištění. Vědci tuší, co stojí za rychlým šířením koronaviru.
https://bit.ly/2JUb0fz