Na bruselské linii se nic nemění: korona-nekorona, migrantský projekt musí pokračovat. 

Polsko, Maďarsko a Česko budou potrestány za odmítnutí kvót a migranti v Řecku budou královsky zaopatření: … prý, evropské hodnoty musí být udrženy za každou cenu.

Soudní dvůr EU rozhodl: Česká republika, Maďarsko a Polsko “selhaly” v naplňování rozhodnutí EU o “uprchlických” kvótách po roce 2015. To slovo “selhaly” je krásným příkladem falešného jazyka, který se v EU používá, symbolem šílené pokrytecké bubliny, v které se evropské centrální instituce nacházejí.

Systém kvót se nikdy nerealizoval a v dnešní době, v koronavirové krizi se statisíci nakažených, desetitisíci mrtvých a vážným ekonomickým propadem (a to všechno je jen začátek) by měla mít Evropská unie zcela jiné starosti a priority, než trestat národní státy za jejich zodpovědný postoj k vlastnímu obyvatelstvu. 

Namísto toho však Brusel stále řeší “selhání” členských států při šíření migrantské záplavy, připravuje pro neposlušné země tresty a zdůrazňuje potřebu čím dříve a čím více otevřít migrantům hranice.

V kontextu hromad mrtvol v italských, španělských, ale už i francouzských, německých či jiných evropských nemocnicích zabývat se “bojem proti xenofobii” národních států je něčím neuvěřitelně zvráceným a šíleným, na což těžko vůbec hledat slova.

O situaci na řeckých hranicích jednal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) při Evropském parlamentu. Svým proslovem k tomu přispěla i eurokomisařka Ylva Johanssonová a opravdu stojí za to, z jejího příspěvku citovat.

Johanssonová hovoří o ohrožení migrantů na řeckých ostrovech koronavirusem a o tom, že je třeba ubytovat v prázdných hotelech a separovat, aby se zdraví nenakazili. Mluví také o potřebě poslat tam lékařskou pomoc, pro migranty, ale i pro místní lidi. 

“Potřebujeme odlehčit tlak na uprchlické tábory na ostrovech. 
Pracujeme na přemístění mladistvých bez doprovodu. 
Máme osm členských států, které se zavázaly, že si vezmou 1600 mladistvých bez doprovodu.”

Johanssonová mluví také o tom, že EU poskytuje velkou finanční pomoc a vyjmenovává její položky. 

K dispozici je 350 milionů eur. 

Ty zahrnují podporu kapacity na řecké pevnině, platbu za 25 tisíc lůžek, hotovostní pomoc 90 tisíc imigrantům (cca 1500 eur každému), spolu 190 milionů eur. 

Podpora na zvýšení kapacity na řecké pevnině: 31 táborů, jejich provoz a služby – kolem 100 milionů. 

Pokračování podpory klíčových ochranných aktivit pro rodiny s dětmi, služby v táboře Kara Tepe na Lesbosu – cca 25 milionů eur. 

Dočasné ubytování zranitelných lidí přeložených z táborů do řeckých hotelů – cca 35 milionů.

Johanssonová také uvádí, že kromě těchto položek budou potřebovat dalších 350 milionů. 

Ty by měly být použity následovně:

• 280 milionů by mělo jít na postavení pěti víceúčelových přijímacích a identifikačních center na řeckých ostrovech ještě tento rok. 

• Na asistenční službu při dobrovolném návratu a reintegraci má směřovat 10 milionů eur. 

• Služba v nových táborech, bezpečnost, strava, doprava, další vybavení zdravotnických týmů, jakož i podpora řecké azylové služby – 50 milionů eur. 

• Na hraniční patroly na vnějších hranicích Řecka a Bulharska je určených 50 milionů eur. 

• Dalších 10 milionů má jít na Evropský azylový podpůrný úřad EASO v Řecku. 

• A konečně, skromných 10 milionů je určených na posílení pohraniční stráže Frontex.

Johanssonová dále zdůrazňuje, že v těchto korona časech je stejně důležité jako dříve, že migranti musí mít právo na azyl, a že my (Evropa) musíme trvat na našich hodnotách a základních právech. 

Tvrdí:

“V těchto krizových časech je zde stále riziko růstu xenofobie. Myslím, že bychom měli oceňovat, čím vším důležitým nám nyní přispívají mnozí lidé s migrantským původem. Slouží jako zdravotničtí pracovníci, lékaři nebo dělají dobrovolnické práce. Po celé Evropě se migranti mobilizují, aby podporovali své hostitelské komunity.

Chci zdůraznit důležitost formování více vítací společnosti. Mnozí migranti jsou ve svých zemích v zranitelném postavení, pokud jde o trh práce, velké nebezpečí ztráty zaměstnání, či o ekonomické zdroje.

Budu bojovat proti xenofobii, diskriminaci a rasismu a pomáhat zranitelným migrantům i tím, že budu konzultovat s občanskou společností, zaměstnavateli, odbory a dalšími relevantními organizacemi rozvojové možnosti na ochranu a podporu migrantů a uprchlíků a maximalizovat jejich ekonomický přínos, který mohou přinést ve fázi zotavování nejen v Řecku, ale v celé EU,” uvedla Johanssonová.

Kdo nevěří, že to ta dobrá žena ve svém příspěvku k jednání europarlamentní komise opravdu řekla, může si to v originále přečíst například ZDE . 

Uvedli jsme to pro ilustraci, aby se i nevěřící čtenář na vlastní oči přesvědčil, jaké bytosti se pohybují v centrál-
ních evropských institucích, ve srovnání s nimiž dokonce i mladý Šimečka je zcela příčetný a standardní zjev.

Na svém facebookovém statusu s titulkem “Brusel jde dávat kapesné a platit hotely imigrantům. A co původní Evropané ?! ” si toho všiml i europoslanec Milan Uhrík, který píše:

“Přináším vám čerstvé informace z Bruselu:
EU se už načisto zbláznila! V době, kdy se Evropané nemohou kvůli koronaviru svobodně procházet ani jen ve vlastních městech, chtějí bruselští úředníci stahovat desetitisíce imigrantů z Řecka do celé Evropy a za stovky milionů eur jim jdou dávat kapesné a platit ubytování v hotelích. A v médiích není o tom ani zmínka!”

Uhrík zdůrazňuje, že Evropa musí rázně zastavit přijímání imigrantů, protože prostě nedokáže bojovat na dvou frontách – jednak s neviditelným koronavirem a na druhé straně s invazí statisíců imigrantů, kteří čekají, jak se o ně postaráme. A vyzývá: věnujme tu pomoc raději našim lidem!

Ivan Lehotský
https://bit.ly/2JGLkD7

sdílet na