Prohlášení ministerstva obrany Ruské federace k Idlibu
Před dnešním setkáním mezi Putinem a Erdoganem v Moskvě, kde budou projednány události v Idlibu, vydalo ruské ministerstvo obrany prohlášení vysvětlující jeho oficiální postavení.
Dalším okamžikem pravdy se stala situace v deeskalační zóně v Idlibu, kde v důsledku odvetných opatření syrských vládních sil byli teroristé, „Khayyat Tahrir Al-Sham“ („Jabgat al-Nusra“), kteří na ně zaútočili, vytlačeni do bezpečné vzdálenosti od Aleppa a dálnice M5.
V roce 2018 nejen západní země, ale také OSN, společně uvítaly podepsání dohod v Soči mezi Ruskem a Tureckem o vytvoření zóny deeskalace v Idlibu.
Klíčovou dohodou prohlášení a dodatečným memorandem byly zároveň povinnosti Ankary vymezit a vyhnat teroristy od vnějších hranic deeskalační zóny do hloubky 15–20 km a stáhnout tam těžké dělostřelecké zbraně.
Místo toho – výsledkem téměř 18 měsíců trvání dohody se stalo vytlačení oficiálně uznaných OSN teroristických skupin „Khayyat Tahrir Al-Sham“, „Islámská strana Turkestánu“ a „Khoras ad-Din“ a všech bojovníků „umírněné opozice“ na sever k turecké hranici.
Opevněné oblasti teroristů se spojily s tureckými
pozorovacími stanovišti rozmístěnými podle dohody.
Útoky a masivní ostřelování sousedních mírových osad a ruské letecké základny
Khmeimim se ze sporadických akcí staly každodenní realitou.
Po celou tu dobu se nikdo v Evropě a ve Spojených státech nezajímal o skutečnou humanitární situaci v Idlibu a jeho okolí a důvody demonstrativního neplnění svých závazků tureckou stranou.
Nikoho nezajímalo proč turecká strana zjevně selhala.
Všechny oficiální žádosti Ruska vůči zemím OSN a západním zemím – kdo přesně poskytuje humanitární pomoc přes tureckou hranici a proč téměř všechna se nedostane k uprchlíkům, ale teroristům, zůstaly nezodpovězeny. Slyšeli jsme jen nářky nad tím, že je třeba „zachovat dohody ze Soči za každou cenu“.
Začátkem února 2020 byly v reakci na další rozsáhlou ofenzívu teroristů nuceny syrské vládní síly naplňovat dohody ze Soči o vytvoření „demilitarizované zóny“ do hloubky 15–20 km.
Teroristé Khayyat Tahrir Al-Sham, Islámská strana Turkestanu a Khoras ad-Din, spolu s těžkými zbraněmi, byli zatlačeni hluboko do deeskalační zóny Idlibu.
To umožnilo zajistit pohyb více než 100 tisíc civilistů po dálnici M5 mezi největšími syrskými městy Aleppo a Hama, a chránit okolní osady před ostřelováním.
Od této chvíle západní země a zástupci OSN vystoupili proti Damašku s hlasitým obviněním z údajně „válečných zločinů“, „humanitární katastrofy“ a „milionů uprchlíků“ v Idlibu.
Zároveň se jako důkaz ukazují fotografie ze stanového tábora poblíž tureckých hranic, který byl založen již před několika lety. Jako by mávnutím kouzelného proutku v západních médiích se všichni teroristé Idlibu nyní stali údajně „představiteli umírněné opozice“.
Pravda,.. není jasné, jak se mezi údajně „umírněnými“ lidmi nedávno objevila a byla zlikvidována, podle prohlášení Spojených států, hlava ISIS al-Bagdádi?
Kam na pozadí této údajné „opozice“ zmizel vůdce Jabgat al-Nusra, kterou OSN oficiálně uznala jako teroristickou skupinu, al-Giulani, spolu se svými téměř dvaceti tisíci hrdlořezy v zóně kontrolované Tureckem?
A co poslední prohlášení al-Giulaniho o společném boji proti syrským silám?
Na akce turecké strany, která v rozporu s mezinárodním právem převedla do syrského Idlibu údernou skupinu, srovnatelnou s mechanizovanou divizí, za účelem „dosažení sočských dohod za každou cenu“,
nikdo na Západě neupozorňoval.
A veřejné výhružky o zničení všech jednotek syrských vládních sil a navrácení dálnice M5 pod kontrolu teroristů, v USA a Evropě nazývají „zákonné právo Ankary na obranu“
… Na pozadí totálního cynismu a falešného znepokojení Západu nad humanitární situací v zóně deeskalace Idlibu, pouze ruské Centrum pro smíření válčících stran a legitimní syrská vláda denně poskytuje v osvobo-
zených oblastech veškerou nezbytnou pomoc místním obyvatelům.
Ukázalo se, že Syřané mučení teroristy ani netušili, že v Evropě a ve Spojených státech existuje tolik jejich pseudoobránců, a že jim v posledních letech údajně byla zasílána hojná humanitární pomoc.
Drobátko kostrbatý překlad, už se mi to nechce kontrolovat… snad zítra. Kde je lingvista??:))