Takový trochu jiný e-shop, aneb monstrózní fízlovací systém
Zatímco představitelé ODS diskutovali na svém kongresu o budoucí podobě své strany a postupu její prestrojky na zelenoliberální sociální demokracii pro bohaté pro případ, že by se někdo rozhodl je volit,
udělil Bába všem prvotřídní lekci, jak se sbírají politické body i za situace, kdy jste totálně ve sračkách.
Abychom upřesnili celkovou částku, cena za dílo představuje podle Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) 105 milionů korun, 156 milionů má stát zaplatit za čtyři roky služeb provozní podpory, dalších téměř
140 milionů má stát rozvoj platformy. K ceně je třeba připočítat dalších 477 miliónů na síť 800 prodejních míst. To si řeknete, jedno obchodní místo za půl mega, co to asi může být?
On ten „e-shop“ totiž bude docela zvláštní, úplně jiný, než e-shopy, které známe.
E-shop takový, jaký ho známe z prodeje vstupenek, letenek, jízdenek a podobně, by byl jistě postačující řešení, kdyby ovšem neexistovala iracionální posedlost úředníků kontrolovat a sankcionovat řidiče, a posedlost policie fízlovat, kontrolovat pohyb osob, hromadit údaje a agregovat je s jinými údaji.
Ministerstvo dopravy publikovalo svého času prezentaci, která do značné míry objasňuje funcionalitu systému na „prodej“ dálničních známek. E-shop je jeho pouze malá část.
Určité části schématu jsem zvýrazníl zeleně, protože jsou zajímavé. Celý „e-shop“ je totiž platformou pro další aktivity státu, které zjevně nejsou tak docela veřejné a dost možná nejsou ani legální.
„E-shop“ otevírá příležitost pro pokutový byznys století. Jak asi všichni víme, počínaje příštím rokem nebudou už dálniční známky fyzické, ale virtuální. To, že za příslušné vozidlo byla dálniční „známka“, správně by se řeklo dálniční poplatek zaplacen, budou hlídat kamery, které budou číst registrační značky a párovat je se záznamy o uhrazených známkách. Tyto kamery budou jednak stacionární, ale také mobilní ve vozidlech Policie ČR a pravděpodobně celní správy. Zapojení soukromých subjektů po vzoru Eltoda nelze vyloučit.
Odpovědnost za přestupek, který bude tímto způsobem eventuálně zjištěn, bude konstruována na principu objektivní odpovědnosti a bude za něj ze zákona odpovědný provozovatel vozidla. Může se tedy stát právě třeba vám, že někomu půjčíte auto, řeknete mu, že z něho není uhrazený dálniční poplatek a aby s autem nejezdil na dálnici anebo si to zaplatil sám. Jenže on na to nějak pozapomene, a protože virtuální známka není vidět, z nedbalosti vjede na dálnici a bude zaznamenán.
O tuto funkcionalitu, totiž rýžování peněz na osobách, jejichž vozidla vjedou na dálnici a jejich řidiči zapomněli zaplatit dálniční daň, se zatím nikdo nijak intenzivně nestará.
K zaznamenávání přestupků a předávání agendy těchto přestupků na místně příslušné úřady bude třeba nějaký systém, kterým se předají informace potřebné k přestupkovému řízení, to proběhne ponejvíce automaticky jako zpopelnění ve filmu Equilibrium. „E-shop“ k tomu vytváří nezbytný interface k podpoře přestupkové agendy, která se odehraje v tomu dedikovaných aplikacích od nějaké jiné firmy, která má vřelé vztahy se státem, jako třeba ADP od ICZ.
Také se vůbec nemluví o tom, že elektronická dálniční známka představuje otevírák pro plošné měření rychlosti na celé dálniční síti, protože ve svém principu úsekové měření není nic jiného než vyčítání registračních značek v nejméně dvou místech ve známé vzdálenosti od sebe. I na tohle bude zapotřebí nějaká ta softwarová podpora.
Stěžejní bod ale vidím úplně jinde.
Zakázka na informační systém a e-shop pro elektronické dálniční známky byla vedena v utajovaném režimu a nebyla pro ni vyhlášena veřejná soutěž. Podle šéfa Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici byl tento postup zvolen kvůli požadavkům zpravodajských a bezpečnostních služeb.
Asi těžko lze hledat důvod, proč by spuštění systému na online platbu dálničních poplatků mělo vyvolávat zájem silových složek, stejně jako jejich zájem nevyvolává online prodej jízdenek na vlak nebo vstupenek na koncerty. Zjevně tedy mají s elektronickými dálničními známkami nějaký hlubší záměr.
Jak ze schématu můžete naznat, do „e-shopu“ se budou moci přihlásit pouze ověření uživatelé. Systém je tedy bude identifikovat. Možná se ptáte k čemu. Když si kupujete jízdenky nebo lístek do kina, nikoho nezajímá, kdo si ho kupuje, stejně jako systém nezajímá identita osob kupujících si nyní fyzické dálniční známky.
O své zájmy se tady nepochybně přihlásila policie a zpravodajské služby. Policie už takhle snímá hromadně na silnicích registrační značky vozidel (systém Automatická kontrola vozidel) a „e-shop“ je pro ně vysoce atraktivní kořist, protože umožňuje spárovat registrační značku vozidla zjištěnou kamerami, platební kartu nebo číslo účtu toho, kdo dálniční poplatek zaplatil a případně další údaje, které se podaří „e-shopem“ získat ze zařízení, ze kterého je dálniční poplatek placen, tedy nakonec přiřadit registrační značce se značnou určitostí identitu řidiče.
Dálnice tak bude fungovat jako obrovský honeypot na vytěžování dat o lidech, kteří se na ní objeví.
Ostatně v důvodové zprávě k příslušné změně zákona zavádějící virtuální dálniční známky je uvedeno:
„v provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích bude možné prostřednictvím videodetekce porovnávat údaje o projíždějících vozidlech s údaji obsaženými v evidenci…“
Před nějakým časem jsem tady psal, že si čínská vláda libuje v tom nacpat lidem do aut krabičku a sledovat skrz ní pohyb jejich vozidla. Tohle bude to samé, ale nebude třeba krabička.
Myslím si, aniž bych měl nějaké další důkazy, že nafouklá zakázka SFDI a ministerstva dopravy, směřovala právě k těmto skrytým funkcionalitám a rozvoji fízlovacího systému.
Jak řekl pan Kremlík, celý systém je daleko složitější. Pro Kremlíka to byla patová situace. Nemohl říci, proč je „e-shop“ tak drahý, protože by prozradil zájmy „stakeholderů“ ze silových složek v pozadí, ale tím se současně připravil o možnost se obhájit. Doslova „padl při výkonu služby“ a jeho řídící orgán ho asi nepochválí.
Snaha programátorů během toho jejich Hackathlonu byla sice hezká, ale nejspíš nevěděli tak docela všechno.
Že tady nešlo primárně o e-shop, ale výzvědný systém.
Když celá záležitost medializovala, zařadil Babiš zpátečku a odvolal Kremlíka. Dále doporučil jeho náměstku Tomáši Čočkovi, aby rezignoval též. Babiš ho nemůže vyhodit, protože náměstek je úředník a nikoli politik.
Naprosto nepochybuji, že velká část veřejnosti za vyhození Kremlíka Babišovi tleská. Prostě to zase zařídil. Bravo. A přitom si nejspíš už ani nevzpomenou, kdo tam Kremlíka dosadil.
Už v době, kdy Kremlíka jmenoval, se vědělo, že Kremlík pracoval ve vysoké funkci na Ministerstvu dopravy za časů ministra Řebíčka, který je nyní „poradcem“ KSČM a jen tak mimochodem symbolem korupce spojeným s ODS, kterou Babiš veskrze nemá rád.
Kremlík se tehdy podepsal mj. pod podivnou zakázku na právní služby za půl miliardy z veřejných peněz na služby, které mělo zajistit ministerstvo a jeho právníci sami. Stejně tak je profláknutý Kremlíkův náměstek Tomáš Čoček, který proslul kumulováním funkcí v různých orgánech státních firem nacházejících se někdy v konfliktu zájmů a rozdáváním přehnaných odměn sobě a svému gangu. Kremlík a Čoček dojili veřejné rozpočty ve velkém ještě dávno před Babišem a Babiš je přesto angažoval.
Kupodivu si také nikdo neklade otázku, proč se ty virtuální dálniční kupóny vlastně zavádějí, když hlavním argumentem pro jejich elektronizaci bylo snížení nákladů z důvodů úspor při výrobě fyzických dálničních kupónů, a nyní se ukazuje, že tuto úsporu zhruba na sedm let dopředu negují náklady na monstrózní fízlovací systém.
Tohle je reálná politika ANO, ale to teď nikdo nevidí, protože Babiš to prostě zase dal do pořádku.