Jak si autorka Harryho Pottera pokazila Vánoce
KOMENTÁŘ JANA VÍTKA:
Jak si autorka Harryho Pottera pokazila Vánoce
Zde je příběh dvou žen, které se neznají a je malá pravděpodobnost, že se někdy setkají – jedna je neznámá a chudá v porovnání s druhou a slavnou, ale při vší své odlišnosti sociální, politické i povahové mají dvě cenné vlastnosti společné: nepodvolené myšlení a občanskou statečnost.
Maya Forstater nevěří, že je možné změnit pohlaví a že muži, které chirurgové změnili v ženy, jsou stále muži,
i když podle zákona jsou ženy.
„Nemyslím si, že lidé by měli být nuceni souhlasit s mylnou představou, že trans-ženy jsou ženy,“
napsala v soukromé poště na Twitteru jedné své spolupracovnici a za to byla postavena před soud
a odsouzena ke ztrátě zaměstnání.
Žalobu podal její zaměstnavatel, kterým byla nezisková organizace pro světový rozvoj Center for Global Development v Londýně. Soudce tamního pracovního soudu James Tayler zdůvodnil rozsudek prohlášením,
že „názor paní Forstaterové je neliberální a neslučitelný s lidskou důstojností a základními lidskými právy jiných lidí“.
Člověku už ani nepřijde, aby řekl, že černoch X má plochý nos a odulé rty, nebo že žid Y falešně zpívá, protože nechce riskovat, že bude obviněn z rasismu.
Teď abychom se báli vyjádřit svůj názor na biologickou skutečnost, neboť soudce Tayler vytvořil nebezpečný precedent.
A není jediný. Ve státě Iowa jeho americký kolega poslal na šestnáct let do vězení jistého Adolfa Martineze, protože spálil duhovou vlajku, která je symbolem LGBT. Podle výroku soudce tím Martinez „projevil svou nijak neskrývanou nenávist“ vůči… hm, nechci říct gays, jak stojí v rozsudku, protože pro mne ten výraz má stále původní význam, tj. veselý, a nemohu ani použít běžné označení inkriminované odchylky, protože bych spáchal žalovatelnou urážku. Ale jistě víte, o čem je řeč.
Multikulturismus umocněný politickou korektností vyžaduje, aby se většina v zájmu soužití přizpůsobila menšině, třeba i tak titěrné jako je LGBT. To by nemohlo fungovat ani v ideálním světě, kde soužití je dvousměrná ulice, natož v našem, kde vstřícnost většiny je menšinami považována za slabost a příležitost ke vznesení nových požadavků.
Veřejnost se o případu Forstaterové dozvěděla poté, co se k němu vyjádřila autorka Harryho Pottera J.K. Rowlingová.
„Oblékej se jak chceš,“ napsala na Twitteru, „pojmenuj se jak chceš. Spi s kterýmkoli svolným dospělým, který tě bude chtít. Žij svým nejlepším životem v klidu a bezpečí.
Ale vyhazovat ženy z práce, když řeknou, že pohlaví je dané?“
Rowlingová nemohla být opatrnější a diplomatičtější v neadresné závěrečné otázce. Přesto se na její hlavu sneslo krupobití, protože vždy bdělí a ostražití hlídači nových mravů, „wokes“, ji napadli na sociálních sítích
za pochybovačství o novém trans-generickém náboženství.
V následujících dnech na ni uspořádali štvanici, která odhalila nenávistnou povahu hnutí LGBT. Špinili Rowlingovou dnem i nocí a častovali ji nejhoršími nadávkami. Nazývali ji idiotkou, píčou, starou ženskou
a ošklivou děvkou, za to, že hájila právo Forstaterové mít nestádní názor na pohlaví, aniž by ji to stálo zaměstnání. Sprostota osobních útoků je taková, že by zkazila vánoční svátky i tomu největšímu otrlci.
Pro novináře je Rowlingová a její kacířství téma pro první stranu a zaručená senzace. A skvělá příležitost, jak poučit čtenáře, že ani slavná osobnost si nemůže dovolovat.
Na Googlu můžete najít bezpočet odkazů s bombastickými titulky, z nichž nejmírnější jsou ve stylu JK Rowling pod palbou kvůli transgenderovému názoru.
Všechny jsou na jedno brdo, jakoby je psal robot a jde z nich strach. Obrovský strach z diktatury jedině správného myšlení a přímo děs z toho, že ani jeden západní novinář nevznesl otázku—a co když ty dvě ženy mají pravdu? Anebo třeba jen pípnul, že bychom mohli jejich názor vzít v úvahu.
Ta železobetonová jednotnost zavržení nevěští nic dobrého.
O to záslužnější a příkladnější je občanská statečnost Forstaterové a Rowlingové, že neodvolaly a odolávají štvanici na sociálních sítích a ve sdělovacích prostředcích. V naší době občanská statečnost je vzácnější a větší chrabrostí než odvaha na bojišti. My s naší historií útlaku a podvolení bychom to měli vědět.