Polistopadový kapitalismus

240 let tu prakticky nebyli bezdomovci. Josef II nařídil stavět obecní pastoušky a obce měly POVINNOST v nich ubytovat každého, kdo neměl střechu nad hlavou. Existovaly pro všechny obyvatele “domovské listy”, které byly vlastně poukazem na bydlení v pastoušce v dané obci..

Po druhé světové válce pastoušky zanikly a jejich funkci převzaly podnikové ubytovny (lidově “svobodárny”) . Jejich fungování jsem zažil na studentské brigádě v 70. letech. Jednak jsem zjistil, že na podnikové ubytovně, kde jsem dočasně bydlel, žije cca 30 % lidí, kteří u firmy nepracují a také jsem zažil, jak se tam lidé ubytovávali. Přišel invalidní důchodce, kterého po rozvodu manželka vykopla z bytu s nějakým lejstrem (asi od tehdejší sociálky), které strčil správci pod nos a on mu přidělil postel. (Bydlel se mnou a s dalším brigádníkem). Po roce 1989 byly postupně podnikové ubytovny zprivatizovány, za ubytování už se neplatilo 50 Kčs měsíčně, ale postupně 5000 Kč…. Všichni ti invalidní důchodci, duševně nemocní schizofrenici a alkoholici se octli na ulici. Po cca 200 letech opět davy bezdomovců….. Proto se mne v té době moje matka ptala “Prosím tě co je to ten bezdomovec?” Pamatovala první republiku a pastoušky…..
Bydlení je v poměru k platům bezkonkurenčně NEJDRAŽŠÍ V HISTORII!!! Například v roce 1912 zaplatila nejhůře placená dělnice za jednopokojový byt čtvrtinu svého platu! V Praze je to dnes nedostižný sen. Je dnes hodně bezdomovců s pravidelným měsíčním příjmem, (i když na černo) , kteří si přesto vlastní byt nemohou dovolit, neměli by na jídlo a ostatní věci.
Chtělo by se říci “zkur**ný kapitalismus”, jenže ten kapitalismus tu byl i před válkou a přesto tu nebylo sto tisíc bezdomovců. Takže zkur**ný polistopadový kapitalismus, který od začátku vychovává lidi k bezcitnosti. Takže tu žije podle odhadu odborníků na ulici třetina duševně nemocných, kteří by měli být v léčebnách, třetina “absolventů” z děcáků a třetina se záznamem v trestním rejstříku. Jsou i výjimky ale v podstatě je to takhle. Že jsem zapomněl na alkoholiky? Kdybych byl na ulici, také bych buď chlastal nebo se oběsil….
Pro tupce, kteří současný systém hájí, připomenu podstatné: I vrazi mají ve vězení střechu nad hlavou, pravidelné jídlo a lékařskou péči. … Otec zavražděné holky začal chlastat a dostal se na ulici. Žije tisíckrát hůř, než vrah jeho dcery…
Jan Skalský
zdroj: email

Slunná, vysněná Kalifornie:

sdílet na