17. července 1944, Němci organizovali ulicemi Paříže průvod zajatých britských a amerických vojáků. 
Průvod vězňů se konal ve stejný den jako slavná přehlídka německých vězňů v Moskvě.

17. července 1944 v centru Moskvy, přehlídka německých vojsk.
Pravda, ne jako vítězové, ale jako poražení. Více než 57.000 německých vojáků a důstojníků zajatých během operace Bagration prošlo sovětským hlavním městem – Moskvou. Tato přehlídka poraženého se stala jednou z nejvýznamnějších událostí válečné Moskvy a současníci si ji dlouho pamatovali. 
Organizace tohoto průvodu vyžadovala značné úsilí, a uskutečnila se navzdory skutečnosti, že válka ještě zdaleka neskončila. Operace Bagration byla v té době nejúspěšnější operací sovětské armády. 

Přehlídka s tak velkým počtem vězňů přesvědčila i ty největší skeptiky o úspěchu sovětské ofenzívy.

V průběhu přehlídky se za zajatým Němci objevily kropící vozy, které začaly umývat asfalt. 
Obecně bylo objevení kropících vozů na ulicích města v době války velmi vzácné. 
Existují různé verze proč to bylo potřeba. Velmi populární verzí zahraničních komentátorů v té době
je, že to bylo nutné pro dezinfekci, aby se zabránilo možnému šíření nemocí.

Tato verze je však velmi pochybná. Sovětští lékaři několikrát vyšetřovali válečné zajatce v přípravě na pochod.

Jednalo se o symbolický akt očištění moskevských ulic od Němců, kteří je znesvětili svou přítomností.

Využití kropících vozů se ukázalo jako silný krok, tento prvek se stal jedním z nejpamátnějších v této události.

Ale zpět k Paříži.

• Někteří Francouzi dostatečně charakterně odměnili své budoucí osvoboditele z nacistické okupace. Němci se samozřejmě spoléhali na propagandistický efekt této události, ale vzhledem
  k rychle se zhoršující situaci na Západním frontu a rozsáhlým porážkám v Bělorusku tento průvod vězňů zůstal demonstrací lokálních vítězství na pozadí strategických porážek

• Samozřejmě, že ne všichni Francouzi byli nacistickou okupací nadšeni, ale bylo by přehnané si myslet, že všichni byli v odporu. Byla poměrně značná vrstva obyvatel, která přijala okupaci (nejen na území Vichy), takže spojenci byli považováni za porušovatele již zavedeného způsobu života, na který si zvykli. Proto, kromě  inscenace události, tam byly výbuchy skutečné nenávisti, které nacističtí propagandisté ​​používali při stavbě mýtu, že Francie je proti spojencům. 

• Samozřejmě historie porážky francouzského loďstva Angličany v roce 1940 přidala další vrstvy propagandistickému úsilí ministerstva propagandy Dr. Goebbelse.

“Proč se to stalo?” V roce 1944 Francouzi bijí Američany.

To, co se stalo 17. července 1944 v centru Paříže, nebyla zrovna nejlepší show. 

Francouzské ženy fackovaly po tvářích a plivaly na americké a britské vojáky (francouzští „muži“ také nezůstávali pozadu), zatímco Němci se snažili udržet dav pod kontrolou a snažili se krotit jeho horlivost. 

Co se stalo? Proč se takový obraz stal možným? 

Pojďme na to přijít.

Proběhlé vysazení anglo-amerických vojáků 6. června 1944 v Normandii bylo pro spojence úspěšné, ale ne pro všechny. Během prvních týdnů bojů ve Francii se vojákům Wehrmachtu podařilo zajmout více než 20 000 amerických, britských a kanadských vojáků. 

Němci věděli, že 17. července plánuje sovětské vedení v Moskvě uspořádat „přehlídku vězňů“ (tisíce vojáků a důstojníků Wehrmachtu pochodovali hlavními ulicemi Moskvy).

Němci se rozhodli také uspořádat svou vlastní “přehlídku” v Paříži, i když ne v takovém rozsahu. Vyložili několik tisíc amerických a britských vězňů z autobusů a kamionů, prohnali je ulicemi na pařížské nádraží. 

Reakce Pařížanů byla poněkud odporná, zdálo se, že ulicemi vedou nenáviděné agresory.
Němci museli dokonce vězně chránit, aby jim dav neublížil. Následují dokumentární záběry z tohoto „pochodu“ anglo-amerických vojáků ulicemi francouzského hlavního města.

Proč tedy Francouzi reagovali tímto způsobem?, možná proto, že během výsadku spojenců a přípravy na něj,
v důsledku bombardování bylo zničeno mnoho domů francouzských obyvatel? 

Zčásti snad, možná. 

Zdá se, že hlavním důvodem bylo, že většina Francouzů byla v této válce „převrácená“ a žila velmi pohodlně
s Němci bok po boku v měkké „okupaci“. 

Dovolte mi připomenout, že za měsíc, v srpnu 1944, bude Paříž osvobozena spojenci a ti samí Pařížané budou mávat vlajkami na přehlídce anglo-amerických vojsk v Paříži.

Budou jezdit s Američany a Brity na jejich džípech, objímat se, vyznávat věčnou lásku spojencům a demonstrovat svou nenávist k Němcům. 

Ti samí Pařížané si budou vychutnávat plivání a kopání, proklínání, ale už zajatých Němců. 
Četníci se také úslužně usmívají, ale už na spojenecké vojáky.

O necelý rok později se Francie stane jednou z vítězných zemí nad nacistickým Německem, Francouzi dostanou svou okupační zónu v Berlíně, francouzští vojáci budou Němci pamatováni jako zloději a rabovači, kteří budou tahat z německých domů cokoliv, co není přibito. 

Charles de Gaulle si dokonce nárokuje nejen vojenské příspěvky, ale také německá území. 

Když Hitler řekl, že Evropa je jako žena a rozumí jen síle, pak se samozřejmě mýlil, ale s Francouzi se trefil do černého.

https://picturehistory.livejournal.com/4638144.
htmlhttps://colonelcassad.livejournal.com/5144111.html
https://cont.ws/@potap1956/1008887

sdílet na