historiepolitika

Apollo – jedno velké výročí … s jednou malou otázkou

Máme týden významného výročí – let mise Apollo 11 na Měsíc (16. – 24. července 1969).
Na povrch Měsíce vystoupili dva američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Letů k Měsíci a na Měsíc s lidskou posádkou uskutečnily USA v letech 1968 až 1972 celkem 8 (úspěšných).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kosmick%C3%BDch_let%C5%AF_programu_Apollo 

A od té doby ani jednou.

Nikdo.

Ani jednou.

Za 50 let.

Máme jen jednu takovou malou, malinkatou otázečku:

Před 50 lety létali Američané na Měsíc skoro „denně“. A od té doby ani jednou. A dnes, po 50 letech nepopiratelného vědeckého i technologického rozvoje, rozvoje v rozsahu, jaký zřejmě nemá v historii lidstva obdobu, po 50 letech ekonomického růstu a přímo skokového růstu celkové výkonnosti a síly ekonomiky USA, celé západní Evropy (i střední a východní Evropy) i po 50 letech obrovského nárůstu síly asijských ekonomik dnes lidstvo stojí před jednou otázkou – jak vůbec na Měsíc doletět.

To je jako zdvihnout 50 kg činku ve třech letech desetkrát za sebou a pak po 17 letech zdravého vývoje a růstu stát ve dvaceti a v plné síle nad tou činkou a nezvládnout ji uzdvihnout.

Jak to, že v letech 1968 – 1972 létat na Měsíc bylo možné a poměrně snadné (8 úspěšných letů za 48 měsíců), ale od té doby je to úplně nemožné a teprve se zkoumá, jak to vůbec dokázat znovu?

Samotná NASA hovoří celá desetiletí o „return to the Moon“ (o nové misi přistání na Měsíci s lidskou posádkou) a termín se stále posouvá.
(Momentálně na rok 2024 – před 50 lety každých půl roku, dnes možná, prý, asi, snad za 4 roky.)

Kdyby v mezičase došlo k zániku civilizace a ztrátě předchozího vědění (know-how, řečeno moderním jazykem), pak by to bylo pochopitelné. Ale k tomu nedošlo.

Jediné, co se ztratilo, jsou originály filmů z přistání na Měsíci, které NASA ztratila. 
https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_11_missing_tapes

Já vím. Konspirační teorie. Nesmysl. Hloupé šťourání.

Ale mě to prostě jen přijde zvláštní – v době proti dnešku zaostalé technologicky i ekonomicky lítat na Měsíc každou chvíli – a pak, v éře enormně vyspělých technologií a ohromující ekonomické síly tam nedokázat doletět zatím vlastně ani jednou.

Jistě je na to nějaká jednoduchá odpověď.

Znáte ji?

Michal Brand
http://www.czechfreepress.cz/dalsi-blogy/apollo-jedno-velke-vyroci–s-jednou-malou-otazkou.html?hitcount=0

sdílet na

32 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Editor
19. 7. 2019 06:47
Ohodnotit příspěvek :
     

Je to poměrně jednoduché, peníze, peníze, peníze ! Program Apollo byl zkrácen o nejméně jeden let. Náklady na celou akci byly enormě vysoké, USA v té době vedly Vietnamskou válku, bombardovaly Laos a Kambodžu, chystalo se nasazení jednak Pershingů a Tomahawků a masivní přezbrojení letectva a stavba nových letadlových lodí. NASA ořízla vláda peníze tak výrazně, že na to nebylo. Zároveň to přestávalo budit pozornost a tedy publicitu, začaly se nasazovat raketoplány a z měsíčních expedic už nic dalšího nekoukalo. A Kozoroh 1 natočili a do kin šel až 8 let poté, takže konspirace vypukla až pak. SSSR přestalo přistání zajímat v okamžiku, kdy první Apollo přistálo.

Editor
20. 7. 2019 09:45
Odpovědět  Janinna

No, prachy to jenom žralo a opravdu není cesta, jak na tom začít vydělávat. Fakt každá další výprava by jenom dovezla další šutry z jinýho místa a hodně draho. Vyzkoušeli, že to jde, je to drahý a zatím zbytečný. V SSSR na to přišli taky. Nakonec, celý závod byl ve finále obludně vyhecovaný poměřování dvou kluků, kdo má větší péro. Nic jinýho. Totéž báchorky o těžbě na asteroidech. Všecho je vyřešený a nebo technologicky vyřešitelný až na jednu, pohříchu nejdůležitějčí věc. Jak dostat ty produkty na Zem. Měkce přistát zatím neumíme a když to pustíš dolů samospádem, tak se to dílem odpaří a zbytek vybuchne, popřípadě spadne do moře a díky prudkému ochlazení nesmírně zkřehne a rozpadne se. Aby se to vyplatilo, musí někdo vyřešit dopravu produktů na Zem. V případě Apolla každá další expedice by už jenom vozila šutry, který by přišly hodně draho. Konspirace kolem 11.9. má jednu základní chybu, opravdové tajemství udrží jenom dva lidi a to jen za předpokladu, že jeden z nich je mrtvej! Jinak se to vždycky provalí. Mimochodem, třeba teorie o podzemním jaderném výbuchu pod WTC. Pokud by k němu došlo, kde je radioaktivita a hlavně, v té době ještě jely videozáznamy na pásku. Každý jaderný výbuch vyprodukuje elektromagnetický ráz, který bezpečně zničí jakoukoliv elektroniku a smaže jakýkoliv magnetický záznam. Navrch bezpečně zničí jakýkoliv klasický film. Jak vysvětlíš existenci jak filmových, tak magnetických záznamů? U všeho musíš počítat s tím, že prostě fyzika,chemie a matematika fungují bez chyb a vyjímek. To že něco z toho vypadá nepochopitelně je dané tím, že tomu furt moc nerozumíme, ne že by v tom byly chyby nebo vyjímky.

Administrátor
21. 7. 2019 09:20
Odpovědět  scipio

Vzpomínkové žertovné video:

Administrátor
23. 7. 2019 12:23
Odpovědět  Janinna

Už jsem myslel, že zavřu krám – Janinna nikde;)

Administrátor
21. 7. 2019 09:52
Odpovědět  Janinna

Pěkné videjko, zajímavé poslouchání ing. Tomáše Přibyla:

Editor
21. 7. 2019 20:46
Odpovědět  josh-xy

Myslím, že postačí jedna kontraotázka. Jsou ve dne ze Země vidět hvězdy? Nejsou. Pokud na měsíční povrch svítí Slunce, je tam den. Ze Země, pravda, vidíme modou oblohu, tedy pokud nejsou mraky. To proto, že máme atmosféru, kdybychom ji neměli, vidíme i ve dne stejnou černou, jako z Měsíce. Fyzika v praxi. Prostě fyzika platí a díky ní ve dne nejsou vidět hvězdy ani na Zemi, ani na Měsíci, protože jejich svit přetluče jas slunečních paprsků spolehlivě. Podobně se dají vyvrátit všechny další “důkazy” podvodu. Úplně stejně jde pochybovat o čemkoliv včetně letu Gagarina, potopení se na dno Mariánského příkopu, Tunguzském meteoritu a tak dále. A proč by celý podvod dělali a hlavně, zase fyzika!!!, od Měsíce šlo tehdy nekódované analogové vysílání, zachytitelné i jinými, než USA přijímači. I v SSSR to chytali. Opakuju, jak radiové, tak televizní vysílání nebylo kódované, kdo měl anténu, ten to chytil, protože směrování úzkým paprskem bylo pořád tak široké, že poměrně úzký paprsek zasáhl celou zemi a byl zachytitelný kýmkoliv. Uvědom si, že se místo příjmu toho signálu na Zemi otáčelo, takže signál nešel směrovat jenom na USA, to by byl problém i dneska s mnohem dokonalejší technikou jak co se týká antén, tam jejich otáčení a směrování do úzkého paprsku. Opravdu to vysílání od Měsíce chytali všichni, kteří o to měli zájem. Při absenci elmagnetického záření od Měsíce by to SSSR s gustem rozmázl. Prostě fyzika nejde ochcat ani v nejmenším detailu. Pokud tam nebyli, nemohl odtamtud jít signál. Ten nešel přes žádnou retranslaci přes vlastní kabinu Apollo, protože ta polovinu času nemohla předávat signál, protože letěla nad odvrácenou stranu. Signál šel přímo z Měsíce a radioamatéři z celýho světa u toho měli vánoce v létě. Jeden spolužák u toho visel tři dny v kuse a mluvil o tom ještě rok. Prostě jakýkoliv důkaz o boudě nepřežije analýzu z hlediska fyziky. Jak by tohle někdo nasimuloval a našvindloval? Asi dost těžko. A je zajímavý, že nikdo nikdy nezpochybnil a nemluvil o prvním obletu Měsíce Apollem 8. kde byly přímé přenosy taky a koukal jsem na ně. O tom v konspiračních teoriích nepadlo nikdy ani slovo. Pokud by to by celé byl švindl, tak až od Apolla 11?

Editor
23. 7. 2019 09:08
Odpovědět  Janinna

pozice hvězd? Proboha, byli tam ve dne, svítilo Slunce, takže nebyly vidět bez ohledu na pozici. Jak vysvětlíš existenci radiového a televizního signálu, v té době analogového a nešifrovaného, šířícího se od Měsíce, zachyceného miliony radioamatérů na celém světě. Směrovými anténami, takže odkud šlo vysíláni se dalo exaktně určit. Zaměřit vysílání uměli už Němci za 2.sv. války. Nehody byly, potíže byly, jenom ne s takovou pravděpodobností, jakou uvádíš. Všechna Apolla odstartovala za přímého přenosu, všechna se navrátila za přímého přenosu. Po startu je sledovaly radary i dalekohledy z celého světa a tak dále. Proboha, když nic jiného, proč by takový podfuk dělali s takovými náklady? Proč, kdyby to byl celé podvod, proč by neututlali požár Apolla 1 a další průsery? Prostě někdo natočil film a najednou banda pitomců vypnula mozek, hodila do hajzlu fyziku, matiku a logiku a vyplodila teorii, další banda kreténů jim na to skočila a ti bohatí dali peníze na šíření bludu. Dneska dávají v USA peníze tomu debilovi, co chce dokázat, že je Země placatá. Jiní dávají peníze na to, že Zeměkoule je stará 5 000 let a všechno ostatní je podvod. Debilové jsou všude, je jich dost a skočí na každou krávovinu a bezvadně se na nich dá vydělávat.

Editor
23. 7. 2019 16:33
Odpovědět  Janinna

Rusové nebyli nikdy pitomci. Sice všichni velebí von Brauna, ale nebýt Ciolkovského a dalších Rusů, byli by v prdeli, dokud by někdo jiný nevymyslel vícestupňovost raket a nesestavil základní rovnice pro výpočty. Patrně, pokud by to neudělal Ciolkovskij, časem by to někdo vymyslel, ale vymyslel to on, takže originál ruská technologie!!! Braun nic převratného nevymyslel, jenom uměl konstruovat. Nic víc, nic míň. Zásadní objev žádný. Toho Kondratjuka si určitě někdo v USA přečetl. Nebo tam byl nějaký ruský emigrant, který to znal. Za největšími USA projekty jsou povětšinou emigranti z Evropy, sem tam i z východní. Třeba IBM postavil na nohy český emigrant Svoboda, který vymyslel modulovou řadu 360/370, která dodnes jede tam, kde jsou třeba opravdové mainfraimy na zpracování opravdu velkých databází v bankách v lehce modernizované verzi.

Editor
23. 7. 2019 18:25
Odpovědět  Janinna

Problémky byly, jenom se o nich nepsalo. Jedno Apollo, shořelo při testu, další se při testu přistání do moře málem utopilo, jedno málem nepřistálo, Houstone máme problém je další a tak dále, stačí si to najít. A pokud se podíváš na statistiky u SSSR, tak kromě Komarova a těch tří udušených taky nemají tolik poruch, aby to odpovídalo té pravděpodobnosti z let, kdy se ještě nelítalo.

Editor
23. 7. 2019 20:27
Odpovědět  Janinna

Ta raketa byla nikoliv H1 ale N1 a byla to chybná koncepce, 30 motorů v prvním stupni by se nepodařilo sesynchronizovat bezpečně asi ani dneska.

Editor
23. 7. 2019 22:47
Odpovědět  Janinna

N1F je letadlo z produkce AeroSpace

Editor
23. 7. 2019 23:51
Odpovědět  Janinna

Prachy … Místo N1 pak postavili Energii pro Buran a dál pro ni neměli využití, fakt je, že tady jim došly ne nápady, ale peníze. Ono bez peněz nejde nic kloudně vyrobit. Že měl sojůz ekonomické problémy je pravda, buďme realisté, armáda spolykala opravdu dost, krom surovin a zbraní se skoro nic jiného než pár Žigulíků nevyvezlo. A zbraně se dávaly dost na úvěr a zákazníci zas až tak moc nespláceli, nakonec to tady známe taky, Kuba platila rumem a sice s ním lidi ožereš, ale výplaty to nepokryje.

Editor
24. 7. 2019 14:50
Odpovědět  Janinna

po 4 průserech a při chronickém nedostatku peněz prostě tu N1 zastavili. USA se povedlo, ale nic nového by další lety nepřinesly. Poměr cena/výkon. Komerční využití letů samotných k ničemu, zisk je z využití technologií na Zemi. SSSR civilně využít technologie prostě nezvládl, díky jednotlivým zájmovým skupinám mezi sebou se štěkajícími jednotlivých pretendentů vedení. Brežněv kontra Šelest, oba kontra Andropov, všichni kontra Gromyko, proti všem Ustinov jako hlava vojenského průmyslu a tak dále, Grečko, Suslov a tak další v řadě jako Mazurov (velel operaci Dunaj z letadla na Ruzyni). Ještě silnější nepřítel než Zemanův koaliční partner byl tenkrát stranický soudruh z vedení UV. Teorie pravděpodobnosti platí, pokud máš správně dosazený koeficienty, které jsou ale vždycky do jisté míry duchařina a věštění z křišťálové koule. Vědecky se to označuje termínem spekulativní popř. nelze jasně ohraničit meze nebo taky definiční obor proměnných je velmi široký.

Editor
24. 7. 2019 23:01
Odpovědět  Janinna

Helium 3 ???? Patrně máš na mysli tritium, to je izotop vodíku, to je “palivo” pro termojaderné reakce, helium je produkt termojadené reakce, to je Slunce, proton protonová reakce. Tritium je ale silně nestabilní a hlavně, jak a kam to z toho Měsíce někdo dopraví ??? Dokud nebude mít někdo dopravní prostředek, který doletí na Měsíc s nákladem strojů pro těžbu a zpracování čehokoliv. Ale k tomu by právě někdo potřeboval velmi výkonné palivo, které nebude založené na oxidování, což by teoreticky mohlo být ne tritium díky své nestabilitě, ale deuterium, které je podstatně stabilnější. A zase jsme u té fyziky. Kde vezme někdo energii, aby dopravil na Měsíc tolik užitečného nákladu? Jedině z chemického paliva. Ale tam je účinnost poměrně malá a ještě je třeba další, aby dopravilo produkci k Zemi. Takže dopravit nejen stroje, ale i palivo, sice z Měsíce je podstatně nižší úniková rychlost, ale aby se to vyplatilo, muselo by se toho vézt větší množství. Fajn, máme dost paliva a zvedli jsme se z Měsíce. Doletěli jsme na oběžnou dráhu Země a zaparkovali. A teď musíme dostat na oběžnou dráhu další náklad dílů, ze kterých se sestaví loď, kterou by to pohánělo. Na Zemi to postavit nejde, protože termojadernou reakci ke startu ze Země fakt použít nejde a nikdy nepůjde a bylo byl to tak´veliké a těžké, že by to v kuse nikdo nedostal chemickými raketami nahoru. Jedině, až se zkrotí antigravitace. Takže na oběžné dráze testovat, jak tu reakci spustit, zatím to jde jenom štěpnou reakcí uranu 235 nebo plutonia 239 (česky atomovou náloží) a nejde ji pak ani zastavit, ani regulovat. Scifi je sice krásný, ale ani to fyziku nepřečůrá. Jo a to deuterium je vždycky jako sloučenina, pokud je jako prvek, tak jedině tam, kde ta reakce běží, takže na žlutém trpaslíku nebo jiném typu hvězdy. Ve vodíkové bombě je jako deuterid lithia.

Editor
25. 7. 2019 08:10
Odpovědět  Janinna

Chemie! Fyzika! Matika! Helium nemůže být palivo termojaderné reakce, protože fyzika a chemie platí!!!
Helium v jakékoliv formě je produkt termojaderné reakce. Mluvit se může o čemkoliv (zatím!!!) Jak dlouho se mluvilo o tom, že Trump nemůže vyhrát, jak dlouho se mluvilo o tom, jak se Rusko sesype jako kolos na hliněných nohou a tak dále. Nejedná se o nic jiného než o izotop helia s hmotovým číslem 3 , správně se to píše 3 He s tím že ta 3 je horní index před značkou. A je to stejně jako s tokamakem nebo jiným zařízením na slučování jader. Padesátiletá konstanta platí! V kterýkoliv okamžik výzkumu asi od roku 1950 na dotaz, kdy to bude fungovat zní odpověď během 50 let. Dotaz lze položit kdykoliv, v roce 1960,1990,2025, odpověď vždy bude za 50 let! A bez ohledu na ty všechny předpovědi a všechna zbožná přání. Kdo a čím doveze stroje tam a produkci zpátky a jak to dostane na Zemi.

Editor
25. 7. 2019 22:00
Odpovědět  Janinna

Víš, ono je to tak. Energie, která je třeba k zahřátí potenciálního paliva na takovou teplotu, která donutí to palivo k proton-protonové reakci (krom dalších nutných podmínek, viz asi tak 10000 základních stránek učebnic jaderné fyziky a matematiky k pochopení výpočtů, netvrdím že jsem je přečetl a umím to), tak takovou energii umíme jenom štěpnou jadernou explozí. A pak to nejsme schopní uřídit. Když opomineme kde co, co opominout ani nejde, tak na začátku musí být ta energie k dispozici. K tomu další energie, která to udrží pohromadě magnetickým polem. Prostě zdroje takovéto energie nejsou. Pochop, že základ je síla, která soustředí a nesmírně stlačí vodík, který se tím zahřeje natolik, že se překonají odpudivé síly jader atomů a spustí se ta reakce. Víme, jak to funguje, víme co je třeba, ale nemáme nástroje a neumíme je udělat.

Editor
25. 7. 2019 22:26
Odpovědět  Janinna

proto se to jmenuje tokamak, toroidní komora magnetická rusky. No a pochopitelně že se na tom bádá, víš jak skvěle se na tom utrácejí peníze, ke kterým by se jinak nedostali. Moje skepse je taková, protože platí ta konstanta 50 let prakticky celý můj život. A protože zdálky, přes zapocený okno rychlíku, když přibrzdil ve stanici jsem viděl výpočty energií, potřebných pro stlačení dvou jader vodíku natolik, aby se sloučily.