Nepokoje v Hongkongu
….. vidíme klasickou první fázi „barevné revoluce“
1.července v Hongkongu – od roku 1997 – zvláštní administrativní zóna ČLR, se demonstranti opozice vloupali do místního parlamentu a obsadili ho.
V Hongkongu jsme svědky klasické první fáze „barevné revoluce“.
Existují všechny důvody se domnívat, že neklid, který trvá od června a je spojen se zákonem o vydávání zločinců do Číny, byl zaměřen na oslabení postavení oficiálního Pekingu v předvečer summitu G20 v Ósace.
Charakteristickým rysem „barevných revolucí“ – technologové pro ně vždy vymyslí symbol – oranžová revoluce, růžová revoluce, deštníková revoluce, atd.atd. Pro Hongkong byl tentokrát vynalezen název „černá trička“ a bylo obtížné připojit se k protestujícímu davu bez této „uniformy“.
Současné nepokoje začaly ihned poté, co se Si Ťin-pching vrátil „se štítem“ – v Ósace se s Trumpem dohodl
na odložení nové části sankcí.
Pak přišlo další výročí návratu Hongkongu do Číny a na hlavních ulicích a náměstích začaly tradiční svátky.
Všechno bylo docela klidné a řádné.
Najednou, z ničeho nic, se objevila … znovu tradičně u „barevných revolucí“, skupina výtržníků.
Mladí lidé v přilbách a maskách zaútočili na budovu místního parlamentu, překonali slabý odpor policie nepřipravené na takový vývoj, rozbili skleněné dveře a dostali se do prázdného konferenčního sálu.
„Černá trička“ strávila v hongkongském parlamentu jen několik hodin, po kterých, jako by někdo zavelel „odchod“, a výtržníci najednou rychle spěchali k východu.
Proč se agrese tak nečekaně rozhořela a právě tak nečekaně skončila?
Od samého počátku viděli místní vůdci v napadení parlamentu ruku „loutkářů“ mimo Hongkong.
Čestný předseda místní liberální strany James Tian Pei-chun již požádal o plnohodnotné vyšetření role „cizích sil“ v událostech 1. července.
Objednavatelem „revoluce černých triček“ mohou být Britové, kteří jsou nespokojeni s příměřím v americko-čínské „obchodní válce“. V bývalé kolonii si udrželi silné pozice, a to i na úrovni agentů.
Objednavatelem mohou být zástupci amerického “hlubokého státu”.
A v neposlední řadě to mohou být také i notoricky známé čínské “skupiny vlivů” z pobřežních provincií Číny, které jsou nespokojeny s konfrontací mezi ČLR a Spojenými státy, stejně jako s možností ztráty vhodného a blízkého útočiště v Hongkongu v případě trestního stíhání.
Samozřejmě, že „černá trička“ nezlepšují obraz Čínské lidové republiky a neposilují pozici Si Ťin-pchinga.
Avšak „soudruh Si“, na rozdíl od Donalda Trumpa, nemusí vést volební kampaň.
Je však schopen učinit krok, který dramaticky zvýší jeho popularitu v Číně a zmaří všechny šance Trumpa na znovuzvolení v roce 2020. V reakci na četné požadavky krajanů, může Peking smířit a znovu sjednotit provincii Tchaj-wan s čínskou velkou rodinou.
A reakce Spojených států? ta bude stejně nekompromisní jako v případě Severní Koreje, Venezuely, Íránu.
A další ponížení připíšou “chromé kachně Donald”.