Trumpův iránský záchvat lidskosti nebo psychopolitický poker?
Už mám skutečný strach ráno dojít do schránky pro noviny, pustit počítač nebo rádio a večer si sednout k televizním zprávám….
Automaticky mi naskakuje husí kůže, co že za další dávku naprostých šíleností z domácí i světové politiky na mne vyletí. O tom, že by mne politika bavila, jako tomu bylo dříve a v podstatě celý život, už poměrně dost dlouhou dobu, nemůže být ani řeči. Je úplně jedno, jakou úrovní politiky se zabýváte, jestli komunální, krajskou celostátní , celoevropskou nebo světovou, vždycky to vyjde nastejno!
Tzv. hybatelé na příslušné úrovni se rekrutují z jedné a té samé skupiny – party narcisů, egocentriků, manipulátorů, obchodníků s teplou vodou, lidí bez svědomí, kteří zapřou nos mezi očima, prostě těch,
co jsou posedlí mocí!
Jestliže se najde náhodou výjimka, pak je to opravdu jen obrovská a těžko opakovatelná shoda okolností
a výjimka, co potvrzuje to, co jsem právě konstatoval. Nejspíš tomu tak bylo vždycky.
Jenže nikdy tihle, na té úplně nejvyšší úrovni, nehráli a zejména takhle cynicky, o osud celé planety!
Jedna taková osudová a nesmyslná hra je rozehrána okolo Iránu. Ostatně – věnoval jsem se peripetiím velmi podivných útoků na námořní tankery před pár dny v článku
CIA věřím! CIA lže! DOPLNĚNO!!!
To jsem ovšem netušil, že za pár hodin dojde k další eskalaci. Troufnu si říci, že záměrné.
Tohle už není o tom, že odněkud vypluje nákladní loď a najednou má díry nad čarou ponoru od neidentifikovaného útočníka, kdy se svět dohaduje o tom, kdo a proč útočil a co tím vlastně sledoval.
Ta nová situace je jasná. Došlo k sestřelení amerického bezpilotního prostředku typu Global Hawk, který je využíván k nepřetržitému strategickému průzkumu.
Iránci tvrdí, že narušil jejich vzdušný prostor a před zahájením palby vyslali Američanům varování, Pentagon i prezident Trump kontrují, že dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru.
Abych je citoval doslova.
Jednoznačně platí, že v oblasti, kde k sestřelu došlo, žádný mezinárodní vzdušný prostor prostě není!
Viz následující mapka
Jde o mořskou úžinu jejíž vody a tedy i vzdušný prostor jsou rozdělené mezi Irán a Omán. Možná vám to připadá jako slovíčkaření, Leč v okamžiku, kdy jste jen kousíček od další velké regionální války, jde o každé písmo! Nikoli slovo – písmeno. V případě, že byste to chtěli řešit nějakým jednáním.
Komické v dnešní době satelitů a GPS navigací je, že se obě strany významně liší v tom, kde iránská raketa americký objekt zasáhla.
Připomínám, že GPS navigace v mobilu vám určí vaši polohu s odchylkou max. 10 metrů
Podle měřítka na téhle druhé mapce se americký bod střetu liší od toho iránského nejméně o 20 mil – 36 km…
Někdo tahá svět za fusekli zcela evidentně. Ovšem Iránci odprezentovali trosky dronu, které vylovili
u svého pobřeží. Velká galerie vylovených zbytků zde.
Když odhlédnu od výše uvedeného, vzhledem k vyeskalované situaci v regionu a mezi USA a Iránem platí, že jestliže obě strany nechtějí dál přitápět pod už tak mimořádně rozžhaveným kotlem, lze snadno letové trasy jak letadel tak bezpilotních prostředků upravit tak, aby kursy byly v dostatečné vzdálenosti od hranic a nemohlo tak, ani nějakým omylem či „omylem“ dojít ke krizové situaci!
Nic není snadnějšího! Nepochybuji, že jak v Pentagonu, tak v Bílém domě toto všichni vědí.
Přesto dron i když budu akceptovat americké údaje, létal téměř po hraniční čáře. Zcela záměrně!
Námitka, že je to průzkumný prostředek a čím blíže je pozorovanému území, tím lépe plní svoje poslání, je v lepším případě směšná, v tom pravděpodobnějším – nesmyslná. Pozorovací stanoviště posunuté o nějakých 300 nebo 500 metrů do spřáteleného vnitrozemí schopnost pozorovat tak mimořádně dokonalého průzkumného prostředku, jako je Global Hawk, nijak nezmenší.
Ale výrazně by zvýšilo pravděpodobnost nekonfliktního působení!
Zkrátka – když se chce , tak to jde, když ne, tak to dře! Až do krvava, řekl bych.
Následovala serie silných prohlášení především z Bílého dom . A druhý den ráno se svět dozvěděl, že americké raketové lodě byly v útočných postaveních, prvosledové vlny letadel ve vzduchu a vše bylo zastaveno prezidentem Trumpem cca 10 minut před první salvou…. Svět s úlevou vydechl.
Tedy na chvilku, protože následovala další silná prohlášení.
A nikdo neví, co bude příští hodinu!
Vedle toho zastavení akce 600 vteřin před stisknutím spouští ještě víme, že Trump si to rozmyslel, protože se mu signalizované iránské ztráty ve výši 150 životů zdály nepřiměřeně vysoké jako náklad za jeden bezpilotní prostředek… A také, že poslal přes Omán předem do Teheránu varování a vedle toho nabídku na jednání. Dále přišlo ovšem ujištění, že všechny možnosti, včetně vojenského útoku jsou pořád na stole.
Iránci odpověděli, že nevidí k jednání důvod a zvýšili intenzitu procesu obohacování uranu…..
Magoři mají pré!
Odbočím. V posledních amerických prezidentských volbách i po nich jsem opakovaně vyjádřil podporu Donaldu Trumpovi. Hillary Cilntonová představovala z mého hlediska neakceptovatelnou Ameriku. Ameriku mnoha tváří současně, Ameriku gumových metrů a kilometrů,
Ameriku cynickou a těžce vypočítavou. Když to napíši kulantně.
Donald Trump představoval možnost změny a návratu ke obyčejnému selskému rozumu.
S Clintonovou nebyla naděje na to, že by svět stal bezpečnějším, s Trumpem učitá jiskřička v tomto směru hořela. Rozuměl jsem a rozumím jeho slibu/heslu America first!
A to bez ohledu na to, jak dopadne na Českou republiku.
Dnes, v půlce Trumpova mandátu už mohu konstatovat, že současný prezident USA šanci aby svět učinil bezpečnějším – NEDOSTAL! Díky šílené intoleranci poražených demokratů a naprosté většiny amerických medií. Ti výsledek voleb odmítli uznat, vedou proti prezidentovi totální džihád.
Zablokovali mu jakékoli aktivity směrem k Rusku a Putinovi a hrají nesmyslné hry na ruské vměšování a mávají s věčnou ruskou hrozbou.
Když se Trump pokusil začít stahovat své vojáky z Afghu a především ze Sýrie, kde jsou ve fatálním rozporu se všemi mezinárodními pravidly, počínajíc Chartou OSN, bylo jeho úsilí demokraty i mainstreamem skandalizováno a torpedováno.
Totéž snaha o plnění vnitropolitických slibů typu hraniční plot nebo obnova americké infrastruktury.
Trump washingtonskou bažinu nevysušil, naopak se zdá, že ta ho čím dále tím více pohlcuje.
Nicméně Trump potřebuje něco hmatatelného, co by za rok a něco, v ostré fázi budoucí prezidentské kampaně, předložil voličům jako svoje neoddiskutovatelné úspěchy.
Má jen dvě možnosti
1- doufat, že do té doby vydrží pořád hospodářská konjunktura, protože čísla má dobrá a leckdy dokonce výborná
2- že se mu povede něco velkého v zahraniční politice.
Zde vsadil na dva projekty
a- novou dohodu s Iránem
b-denuklerizaci Severní Koree
Myslím, že tyhle dva případy vidí jako jeden. Že ve snaze pohnout s Kimem, výrazně přitvrdil proti Iránu a vypověděl multilaterální dohodu s cílem dotlačit Irán k podpisu nové a pro něj daleko tvrdší smlouvy.
Aby ukázal Kimovi, že když svůj jaderný arzenál nevzdá, dopadne ještě hůře.
Ostatně – vzpomínáte na peripetie „vztahů“ mezi USA a KLDR , než došlo k prvnímu jednání v Singapuru?
Jak si vyměňovali vzájemně urážky hrozby a poměřovali svoje jaderné knoflíky, pluly svazy letadlových lodí, přelétávaly strategické bombardéry, atd.atd?
Přesně totéž se děje nyní v Perském zálivu – padají urážky, strategické bombardéry létají, opět vidíme svazy letadlových lodí, stejně jako u Koreje se chrastí zbraněmi. Jsou tu jen dva rozdíly – u korejských břehů nebyly žádné incidenty s napadením lodí a také průzkumné drony se drží v jasné vzdálenosti od korejského vzdušného prostoru, jakkoli nepochybuji, že monitorování KLDR je minimálně na stejné intenzitě jako u Iránu. Proč to? Protože Kim reagoval na americkou výzvu sednout si k jednacímu stolu!
Irán na ni / zatím/ neslyšel. Přes sankce, přes nepochybné těžké rozčarování z postupu signatářů té zneplatněné jaderné smluovy.
Nemám sice pro následující tvrzení žádné důkazy, nicméně když si veškeré dostupné informace poskládám do nějakého obrázku, pak mi jednoznačně vychází, že jak útoky na lodě, tak incident s dronem včetně v poslední chvíli zastaveným americkým útokem na Írán, byl prostě předem připravený a vykalkulovaný bluf v šíleném psychopokeru, který se tady z americké strany hraje!!!!
Tisíckrát mi někdo může vykládat, že na Trumpa tlačí Bolton a Pompeo, že představují stranu války a že prezident váhá mezi nimi a umírněnými ze svého okolí – říkám – nevěřím tomu!!!
Šlo o takhle naplánovanou akci.
Kdy se ajatolláhům má implikovat představa, že musí jednat, protože je za vteřinu dvanáct!
Já bych vsadil na to, že to zkrátka byla dopředu záměrně vymyšlená hra, včetně té stopky a odvolání letadel!
Nějaký humanismus ohledně 150 obětí???
To je pod jakoukoli rozlišovací schopnost druhořadého úředníka v prezidentově okolí o hlavě USA nemluvě!
Iránská smlouva je zrušená, Irán pod drtivým ekonomickým tlakem, západní státy přes svalnaté proklamace nejsou schopny/ochotny Teheránu pomoci a jen ho celkem nesmyslně vyzývají, aby on dál plnil smlouvu, kterou ovšem kromě něj už dávno nikdo jiný nedodržuje….
Přesto ajatolláhové nesignalizují sebemenší ochotu nastartovat nová jednání, jak by si představoval a zoufale potřeboval Trump.
A tím se americká pozice stává čím dále problematičtější . Jak vůči Iránu, tak KLDR.
Donucení Iránu k jednání a novým ústupkům by nepochybně mělo zásadní vliv na Kima, aby změknul a naopak, nepodvolení se Peršanů signalizuje Kimovi – ty TAKÉ nemusíš!
Proto přišlo tohle smrťácké blufování!
Trump je totálně silový vyjednavač. Nejsem si vůbec jistý, že umí jednat jinak než z pozice síly. Nějaká kisingerovská strategie je mu nejspíš na hony vzdálena.
Jednat z pozice síly má svoje výhody. Když skutečně máte likvidační převahu, kdy protistrana vám nemůže způsobit, ani při zoufalé obraně, vážnější škody, jde o vítěznou variantu.
Jenže má i svoje velké limity – to v okamžiku, kdy se ukáže, že ti na druhé straně stolu jsou silnější než se předpokládalo, že mohou způsobit větší škody, než s nimiž se kalkulovalo, pak se vítězná strategie mění na tu, vedoucí ke ztrátě tváře, ne li porážce. Protože v sobě nezahrnuje opci taktického ústupu nebo úpravy kursu a cílů. Rigorozní prohlášení ve stylu udělejte toto nebo…. prostě nemají jinou variantu, než že někdo vyhraje 100:0 a ten druhý stejným způsobem prohraje.
Není možné prodat výsledek 85:15 a už vůbec ne nižší, za vítězství!
Sázka na bílou nebo na černou znemožňuje výhru na spoustu šedivých odstínů.
Jenže přesně takhle to Trump pojal jak s KLDR, tak s Iránem. Chce a s postupujícím časem stále více už musí vyhrát 100:0. V obou případech! Kimovi chce sebrat atom a přitom vypoví smlouvu o zablokování atomového vyzbrojování Iránu, který ji, podle všech expertních dobrozdání – dodržoval!!??
Podobný dvojkrok je v principu nelogický sám o sobě.
Kim se nutně musel sám sebe zeptat – podepíši s Trumpem smlouvu, zbavím se své pojistky, aby mi ji někdy v budoucnu on nebo jiný prezident USA vypověděl?
Je to nelogické, ale jen do okamžiku, kdy by se Irán rychle zhroutil a přistoupil na jednání o novém smluvním závazku, pro něj výrazně nevýhodnějším. Pak by si Kim musel říci – když nevezmu to, co je nyní na stole, příští nabídka už bude jen daleko horší a doprovázená ještě větším tlakem.
Což bychom já nebo země nemuseli ustát…..
Jenže Irán se zatím nepodvolil… Klade odpor. Trump musel něco vymyslet a udělat. Takže jsme se dobrali incidentů s tankery a dronem. A dostali až na samý práh války.
V předem zkalkulované, simulované formě.
Co bude dál? Tohle byl opravdu “ JEN“ bluf v psychopokeru šílenců.
Netuším. Zpravidla kalkuluji s horší variantou. Tentokráte to pořád na odpálení raket, byť jen na omezené vojenské cíle, nevidím. I když započítám to, že na Kima by to mohlo zapůsobit, aby se stal povolnějším. Možná výrazně.
Irán, jakkoli ve válce nemůže proti USA obstát, technická převaha je nesrovnatelná, by jistě s pokusem o odvetu neváhal. Ale i tak -letecká a raketová kampaň by nepochybně zničila většinu iránské pravidelné i nepravidelné armády a její techniky. Ale změna režimu v nějaký Americe přátelský? Údery ze vzduchu? Bez pozemní intervence a obsazení země? Nemožné!
Ajatolláhové by přežili a dál co? Ano, jejich ambice na to být členem atomového klubu by skončily v nenávratnu. A? Ta země by se pomalu zvedala a zvedala, s touhou po odplatě. A už by ale nebyl důvod ji sankcionovat a dusit Znovu opakuji – ajatolláhové a jejich bigotní režim by zůstal. Takže porážka by se přeměnila ve faktické vítězství. V čase… Ne hned, ale pomalu. Nicméně – jistě! Nepodvolili se = vyhráli!
Obsazení Iránu? S jeho 80ti miliony obyvatel? Nesmiřitelně a většinově nepřátelsky naladěných!
S nějakou, na bodácích udržovanou loutkovou vládou?
Afghánistán, proti svému západnímu sousedovi v podstatě trpasličí stát, ukazuje, co to koštuje!
Jak početný by musel být americký okupační sbor? 100, 200, 300 tisíc vojáků?
Netuším. Ale nepochybně hodně velký. Jak dlouho si Spojené státy mohou dovolit takovouhle okupační armádu, v nepřátelském prostředí, financovat? A především jak masivní by to byl otřes pro právě startovanou Trumpovu kampaň za opětovné zvolení, když sliboval, že on žádnou novou válku nepovede a naopak přivede americké hochy domů?
Trump vsadil jednoznačně na sílu. S Kanadou a Mexikem měl úspěch. S Koreou, Čínou a Iránem můžeme zatím konstatovat, že nevyhrává. Ono také chtít sebrat KLDR atomovou zbraň a současně už v podstatě celý čínský vývoz do USA zatížit 25% trestných cel, když Peking a jeho spolupráci nutně potřebuji k izolaci Kima? Zvláštní postup! Umím si představit aplikaci síly vůči Pekingu i vůči Kimovi, Ale nikoliv najednou!
Jak se to bude vyvíjet s Iránem dál? Nevím. Provokace a psychoblufování jsou myslím už vyčerpané. Jestliže to s válkou nemyslím vážně. Je na ni Amerika připravená?
Řekl bych, že musí přijít něco jiného nebo dalšího. Zkusme připočítat i to, že Trump ví, že válka s ajatolláhy by se enormně hodila všem ropným monarchiím na Arabském poloostrově. Pro něž je porážka Iránu americkýma rukama a na americký náklad, přímo snový scénář! Jenže jde přesně o variantu, která ho přivádí k nepříčetnosti! Aby jeho země bojovala vlastně v cizím zájmu!
Američané díky Trumpem zvolenému silovému vyjednávání jsou v pasti.
A to do času, do kdy z Teheránu nepřijde signál – jednáme!
Jenže co když nepřijde v potřebném, historicky krátkém, čase? Jak dál?
Pak už je to jen o volbě mezi válkou a ztrátou tváře. Výhra nebo prohru sázkou na černou nebo bílou. Šedou ve všech odstínech Trump vyloučil hned na začátku. Když vypověděl tu původní špatnou smlouvu. Zřejmě má kompromis za sprosté slovo ze slovníku zbabělců.
Jenže si vzal celý svět jako svoje rukojmí. Aniž by zvážil, že i on bude nějak reagovat. A určitě v mnoha případech jinak, než se hodí jemu a Spojeným státům.
Trump svou diplomacií velkého klacku sám sobě omezuje hrací prostor. Zahání se do pozice, kdy velmi rychle vyčerpá všechny zbývající možnosti a nakonec už bude mít volbu jen před ztrátou tváře a válkou. Pro svět naprosto zoufalá situace. Protože jeho narcisismus a egocentrismus z něj doslova kape! Pohybuje s e v jednosměrné uličce -eskalace, eskalace a zase eskalace! Bojím se otevřít noviny!
Dodatek z nedělního rána!
Ta závěrečná úvaha se potvrdila skutečně bleskově. Projíždím německé servery na informace, co se kolem Iránu děje. A ejhle podle Die Zeit , s odvoláním na Washington Post, v noci kybernetické jednotky US Army ,na přímý Trumpův rozkaz zaútočili na počítačové sítě velení iránských revolučních gard. Jednak na ty , které řídí odpalování iránské raketové techniky a také na iránský sledovací systém, kontrolující lodní provoz v Hormuzském průlivu. Za jak dlouho vzlétnou znova letadla?
Protože pokud Iránci k jednacímu stolu nezasednou, stane se směšným.
Neodpustím si drobnou, také narcisistní poznámku – tuto informaci zatím nemají ani ty největší české servery….. Čas 08:30
Dodatek z nedělního poledne:
Jeden z čtenářů mne upozornil na zajímavý rozhovor iránské státní agentury IRNA s předním iránským analytikem profesorem teheránské univerzity Shahidem Beheshtim. I s použitím překladače je to zajímavé čtení. Angličtináři si mohou posloužit zde.