Hrozí Macron vyloučením Česka ze schengenské zóny?

Emmanuel Macron uspořádal velkou tiskovou konferenci, kde se dotkl řady pro Francii důležitých témat.
Mezi nimi i migrační politiky, a francouzský prezident vyzývá k jejímu zpřísnění.

Připouští však i vyloučení účastníků, kteří neplní své povinnosti, ze schengenského prostoru, píše Le Figaro. Ačkoliv to neřekl jmenovitě, je zřejmé, že by se to týkalo zemí Visegradu – České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska a možná i Itálie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal velkou tiskovou konferenci, během níž hovořil o nutnosti reformovat schengenskou zónu, napsal Le Figaro. 
„Musíme hluboce restrukturalizovat naši migrační politiku,” řekl francouzský lídr.

Podle něj ani zásada společných hranic, tj. Schengen, ani Dublinské dohody, podle kterých musí uprchlík hledat azyl v zemi, přes kterou vstoupil do EU, nefungují. Macron už v tomto směru hovořil, ale nyní poznamenal, že je nutné radikálně revidovat pravidla a možná i zůstat v Schengenu v menším počtu. 

„Už nechci státy v schengenském prostoru, které říkají „jsem tady“, pokud jde o svobodu pohybu, ale „nechci být tady“, pokud jde o sdílení břemene.“

Macron vyhrožuje sankcemi zemím EU, které nechtějí migranty!

Emmanuel Macron by si přál, aby si Evropa „vážila svých hranic, chránila je tam, kde by právo na azyl vycházelo z nových hodnot a společných okolností, kdy odpovědnost jde společně se solidaritou“.

Prezident zároveň poznamenal, že aby se snížila migrace, musí Evropa spolupracovat s Afrikou. 
„Chceme-li být otevřeni, musíme mít omezení přijímat, potřebujete dům, takže budeme potřebovat hranice,” 
citoval Le Figaro Macrona.
Bez ohledu na vzletná slova, musí Macronův postoj vyvolávat v zemích Visegradu silné znepokojení. Vytvoření schengenského prostoru je jedním z pilířů přitažlivosti Evropské unie. Bude-li francouzský prezident trvat na vylučování evropských zemí kvůli neochotě přijímat migranty, jen v nich tím posílí euroskeptiky a protievropské nálady.

***

Prohlášení Emmanuela Makrona o potřebě reformovat Schengenský prostor nezaznělo z dobrého srdce,
a už vůbec ne z pozice síly, bez ohledu na to, jak to chce prezentovat sám francouzský prezident.

Macron se nyní snaží vyřešit problém „žlutých vest“ a zároveň se stát jakýmsi neformálním, nevoleným vůdcem systémových politiků v Evropské unii a jeho návrh na změnu práce „Schengenu“ je jedním z kroků, které by mu teoreticky měly umožnit přiblížit se k realizaci obou strategických cílů.

V praxi bude vše mnohem složitější než v teorii a existuje riziko, že francouzský lídr bude hořce litovat své zvolené strategie.

S ohledem na skutečnost, že problém uprchlíků – migrantů je jedním z klíčových „bodů bolesti“ francouzské společnosti, Macron navrhuje zcela logické řešení:
…..donutit ostatní země EU, aby přijaly významnou část nelegálů z afrických a Blízkovýchodních zemí.
(to znamená, že v první řadě budou zasaženy země Visegradu, Polsko a Maďarsko, hlavní země, které se postavily na zadní), a francouzský prezident může vnutit francouzkým voličům a demonstrantům přesvědčení, aby uvěřili v to, že „export uprchlíků“ tento problém francouzké společnosti vyřeší.

Tato myšlenka je součástí strategie „Evropské renesance“, o níž Macron napsal článek stejného jména,
ve kterém byl i tento text:

„Hranice je svoboda v bezpečnosti. Musíme proto přehodnotit Schengenskou zónu: všichni, kdo se chtějí stát její součástí, musí plnit závazky bezpečnosti (přísné hraniční kontroly) a solidarity (jedna azylová politika, stejná pravidla přijímání a odmítání)”.

Problém je však v tom, že na evropské úrovni mohou oponenti tohoto přístupu uplatňovat stejné argumenty proti autorovi myšlenky této reformy. Je sice velmi nepravděpodobné, že by i ti nejradikálnější odpůrci nelegální migrace byli připraveni oficiálně oznámit tezi:
„Pokud od nás požadují přijetí uprchlíků, pak požadujeme přísnou kontrolu nad hranicí – například lodě
s migranty musí být potopeny při vstupu do teritoriálních vod Evropské unie“.

To jistě nezazní, avšak požadavky na zpřísnění režimu kontroly hranic a migrace na úrovni celé Evropské unie nebudou jen pravděpodobnou reakcí na diplomatické úrovni, ale také se stanou důležitým prvkem volební kampaně v květnových volbách do Evropského parlamentu.

Macron, v jistém smyslu, udělal skvělou službu všem euroskeptikům, kteří mohou nyní vést kampaň s hesly
o tom, že proevropští politici chtějí potrestat ty země, které nechtějí přijímat migranty, tím, že je vyrazí ze Shengenu.

Kromě toho existuje riziko, že Varšava i Budapešť mohou zvýšit své sázky, v případě, že konflikt bude mít ostrou formu. V tomto nepravděpodobném, ale možném scénáři možná budou muset Maďaři a Poláci ukázat své pasy na hranicích zemí, které nekontrolovatelně přijímají uprchlíky. 
Bude to sice nepříjemné, ale nebude to mít katastrofální důsledky pro oficiální Varšavu nebo Budapešť,
které mohou v této souvislosti působit jako obránci svých zemí proti „nelegálním přistěhovalcům“.

Pro jednotu Evropské unie bude tato plíživá demontáž schengenského prostoru významným krokem zpět.
Je velice nepravděpodobné, že by takový scénář pomohl posílit obraz Macrona jako spasitele a reformátora Evropské unie. Místo toho bude mít obraz hrobníka sjednocené Evropy, a v naší době
je mediální obraz ve skutečnosti politický osud.

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/hrozi-macron-vyloucenim-ceska-ze-schengenske-zony/
https://www.politanalitika.ru/actualcomments/strashnaya-mest-makrona/

sdílet na